Předložky - referát

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Chorvatský jazyk a literatura

Normativní mluvnice chorvatštiny I.

Prepozice

Eliška Nejedlá

424094

(referát)

2016

Prepozice (předložky) jsou neohebným a významově nesamostatným slovním druhem. Jejich význam se projevuje teprve ve spojení se substantivy v různých pádech, samostatně se v řeči nevyskytují.

Charakteristika prepozic v českém jazyce

Klasifikace prepozic podle původu

Primární prepozice (původní nebo vlastní) jsou takové, jejichž původ není slovotvorně odvozený, to znamená, že vždy měly pouze předložkovou funkci. Jsou jednoslovné a jejich význam je přesný a specifický. Jde např. o prepozice bez, do, k, na, pro, proti, s, v, z aj. Primární prepozice dále dělíme na neslabičné (z, s), a na slabičné (po, před, na).

Sekundární prepozice (nepůvodní nebo nevlastní) jsou slova a slovní spojení vznikající z jiných slovních druhů (substantiv, adverbií, verb nebo pronomen) nebo ustálených frází. Jejich vývoj v jazyce je plynulým procesem, sekundární prepozice se stále vyvíjejí. Sekundárních prepozic je mnohem více, než primárních.

Sekundární jednoslovné prepozice: kolem, kvůli, během, kromě, díky, mimo, včetně, vedle,…

Sekundární víceslovné prepozice: v rámci, vzhledem k, spolu s, v případě, na základě, do konce,…

Složitější předložkové výrazy, na jejichž konci stojí prepozice primární, mají vazbu této prepozice: bez ohledu na + A, v souladu s + I.

Klasifikace prepozic podle pádových vazeb

Každá prepozice se váže s určitým pádem, a to buď s jedním (např. do, k, přes), se dvěma (např. na, o, před), nebo se třemi (s). Prepozice se nikdy nepojí s nominativem, výjimku tvoří prepozice cizího původu užívané především v psaných textech (kontra, versus, à la). Žádné prepozice se též nepojí s vokativem, naopak lokál je vždy užíván ve spojení s předložkou. Některé předložky se pojí s více pády, přičemž se různými pády vyjadřují různé významy.

Prepozice genitivní

S genitivem se pojí prepozice bez, do, kromě, od, u, z/s a prepozice vzniklé složením jako zpoza, zpod, zeza, zponad a další. V prostorovém významu vyjadřují do, z(e) vztah směřování do prostoru nebo z něho, s pohyb po povrchu dolů nebo s povrchu pryč. Prostorový význam blízkosti vyjadřuje u (u lesa), směr vyjadřující prepozice od (do lesa) a prepozice složené (zpod postele, zpoza skříně). Tyto prepozice mohou v jiných spojeních vyjadřovat významy neprostorové, a to především časové: počátek a konec časového úseku: od pěti hodin, do šesti hodin. Čas souběžný s určitým úsekem: za tmy, za války, za komunismu. Prepozice u dostává ve spojení s abstraktním názvem děje význam časové blízkosti, shody: byl u výlovu (byl u toho, když se dělal výlov rybníku). Prepozice kromě vyjadřuje vynětí z platnosti: Přišli všichni kromě Petra. Prepozice bez vyjadřuje nepřítomnost, negaci: Cestoval bez dokladů, bez dětí. Ve spojení s abstrakty jde spíše o význam průvodní okolnosti: Cestoval bez nepříjemností; Mluvil bez zábran.