Předložky - referát

Prepozice vyjadřující směrový význam:

• prostorový vztah směrový (na stůl, nad stůl, pod stůl, před stůl)

• tak jsem si tiše klekl za strom

• začal se zavrtávat pod pokrývku

• zvedl ruce nad hlavu

• zamyšleně zíral před sebe

Prepozice vyjadřující prostorové významy:

• vzal mravence mezi palec a ukazováček

• špehuje skrz záclony

Prepozice vyjadřující časový význam:

• musíme sledovat oblohu už v podvečer

• záchrana přišla za minutu dvanáct

• na podzim se sklízí

Prepozice vyjadřující účel, cíl:

• půjdeme s naším tatínkem na houby

Prepozice lokálové

S lokálem se pojí prepozice o, při, na, po, v.

Prepozice mající prostorový významy:

• v Brně, ve stodole

• na talíři, na horách

• po lese, po stěně

• při zemi, při zdi

Prepozice mající časový význam:

• po poledni, po roce, po přestávce, po Bílé hoře

• v červnu začínají zkoušky

• až po roce jsme se viděli

• při vyhlašování výsledků, při představení

• o půlnoci, o poledni, o žních

Prepozice mající některé další významy:

• množství, velikost (prodávat po koruně, o váze, o poloměru)

• obsah (vyprávěl mu o těžkých začátcích)

• průvodní okolnosti (o hladu)

• ustálené spojení, solidarita (stát při někom)

• distribuce (nafotila jsem dva filmy po čtyřiadvaceti snímcích)

• častost výskytu (po minutě, po hodině)

Prepozice instrumentálové

S instrumentálem se pojí prepozice nad, pod, před, s, za a složená prepozice ponad. Prepozice před nevyjadřuje pouze vztah místní a časový, ale muže také vyjadřovat pořadí: Před Karlem vešel Jan.

Instrumentálové prepozice mají kromě s význam prostorový, spojení odpovídá na otázku „kde?“

• umístění ve skupině (mezi slušnými lidmi)

• umístění v prostoru mezi dvěma předměty (mezi řekami)

• za rohem

• nad stolem

• pod kostelem

• spolupráce napříč regiony

• před domem

• přibližné místo (ponad skříňkou)

Prepozice vyjadřující vztah časový:

• ustálené spojení (nad ránem)

• před setmění, před pátou, před rokem

Prepozice vyjadřující jiné významy:

• okolnost označování (pod jménem, pod názvem)

• zřetel (chránila rodinu před dlouhou zimou)

Prepozice s vyjadřuje:

• společnost (přivedla s sebou dvě malé děti)

• průvodní okolnosti (s radostí, s pozdravem)

• zřetel (se starou stodolou byly problémy)

Vokalizace prepozic

Některé prepozice tvořené nebo zakončené souhláskou mají kromě své základní, nevokalizované formy také formu vokalizovanou: z/ze, k/ke, v/ve, od/ode, bez/beze, nad/nade, před/přede atd. Vokalizované podoby se užívá obvykle tehdy, načíná-li slovo po prepozici stejnou nebo podobnou souhláskou jakou prepozice končí, případně když následují slovo začíná skupinou konsonantů: se sestrou, ze sešitu, ze Žďáru, ve vršku, ode dna, beze všeho, nade mnou, ke stromu atd. Jedinou výjimku tvoří spojení s sebou, kde se předložka realizuje pouze v psaném textu.

Prepozice k se vokalizuje také do podoby ku, a to především v ustálených spojeních, jako: kupříkladu/ku příkladu, ku prospěchu, kupodivu a také ve spojení s číslovkami jako matematické vyjádření poměru: jedna ku dvěma, pět ku šesti.