Předložky - referát

Prepozice s(a) se pojí s:

• genitivem, při odpovědi na otázku odkud, kvůli čemu (cripej je pao s krova, s tih razloga ja mu više neću pisati)

• instrumentálem, při odpovědi na otázku s čím, s kým, kdy (susreo sam se s njim u jednom hotelu, s poteškoćama se nije lako boriti, s dolaskom mraka vratili su se kući)

Ostatní prepozice se pojí jen s jedním pádem a to s:

• dativem (k, proti, nadomak, nasuprot, unatoć, usprkos, uprkos)

• akuzativem (kroz, niz, uz)

• lokativem (pri, prema)

Všechny ostatní prepozice se pojí s genitivem (od, do, iz, ispred, iza, izvan, van, iznad, ispod, više, poviše, niže, prije, uoči, poslije, nakon, vrh, čelo, nakraj, oko, blizu, kod, kraj, pored, duž, preko, bez, osim, mjesto, umjesto, između, put, protiv, radi, nasred, navrh, pokraj, ponad, poput, pozadi, sred, ukraj, uvrh, uzduž, van, zaradi, zbog).

Vokalizace prepozic

K některým prepozicím, které končí na souhlásku se může přidat vokál a pokud slovo po prepozici začíná stejnou nebo podobnou souhláskou. Vokalizace se užívá hlavně kvůli snazšímu vyslovování. Jsou to prepozice kroz, niz, s, uz a někdy bez (kroz zrak/kroza zrak, niz stranu/niza stranu, kroz šumu/kroza šumu, niz zid/niza zid, sa strane, sa zebnjom, sa žurbom, sa šalom, uza stranu, uza zid).

K prepozici k můžeme přidat vokál a pokud následují slovo začíná na konsonant k nebo g (ka kolibi, ka gredici) ale někdy se prepozice k vypouští (zaputio se kolibi, približio se gradu).

Prepozice kroz, niz, uz, nad, pred, pod, s mají a před krátkými, nepřízvučnými tvary osobních zájmen me, te, se, před akuzativem nj i nju a před instrumentálem mnom (kroza te, uza nj, uza se, nada me, preda se, poda nju, sa mnom).

Prepozice jsou slova, která mohou být přízvučná i nepřízvučná. Když nemají svůj vlastní přízvuk, vyslovují se dohromady se slovem za nimi.

(barič)

Komparace – vnitrojazyková rovina

Komparace gramatických příruček českého jazyka

Srovnávané příručky:

• František Štícha a kolektiv: Akademická gramatika spisovné češtiny

• Václav Cvrček a kolektiv: Mluvnice současné češtiny (1. část)

• Příruční mluvnice češtiny

Všechny výše zmíněné gramatické příručky rozdělují prepozice podle původu a podle pádových vazeb. Nalezneme zde pouze rozdíl v terminologii: Akademická gramatika spisovné češtiny dělí prepozice podle původu na primární a sekundární, Mluvnice současné češtiny dělí prepozice podle původu na vlastní a nevlastní a víceslovné prepozice, Příruční mluvnice češtiny dělí prepozice podle původu na původní a nepůvodní.

Rozsáhlé tabulkové zpracování prepozic podle vazby na pády a podle významu (místní, časový, způsobový, zřetelový, příčinný, účelový/důsledkový, podmínkový/přípustkový) nalezneme v Akademické gramatice spisovné češtiny. V Příruční mluvnici češtiny nalezneme tabulkové zpracování prepozic pouze podle významu (prostorový, časový).