Mezinarodni-vztahy

Prezident: Bronislaw Komorowski

Premiér: Donald Tusk

1. Rozpad SSSR po nástupu M. Gorbačova. Společenství nezávislých států.

• po smrti K. Černěnka se 11. března 1985 stal generálním tajemníkem komunistické strany 54letý Michail Gorbačov

• SSSR je ve všestranné krizi, snaha zefektivnit stagnující hospodářství formou přestavby (otevřeností a přeorganizováním ekonomiky) a urychlením sociálního a ekonomického vývoje, ekonomickou krizi však provází i krize komunistické ideologie

• za Gorbačovova vedení opustil Sovětský svaz Brežněvovu doktrínu (nárok SSSR ovlivňovat vývoj v tzv. bratrských zemích) a povolil východním evropským zemím příklon k demokracii – to vedlo během roku 1989 k řetězci revolucí a zintensivnění vytváření lidových front v neruských svazových republikách, které začaly usilovat o posílení samostatnosti

• zároveň se objevil požadavek suverenity samotného Ruska, které tvořilo jádro Sovětského svazu

• v březnu 1990 je parlamentem (nazýván také Svaz lidových poslanců) zrušena vedoucí úloha komunistické strany a prezidentem Sovětského svazu je zvolen Michail Gorbačov, zatímco v květnu téhož roku se hlavním představitelem demokratického bloku a předsedou Nejvyššího sovětu Ruské federace stává Boris Jelcin, kterému parlament schválil jeho článek o prioritě ruských zákonů nad sovětskými

• pozice Gorbačova od této chvíle neustále slábne, jedinou jeho šancí je pokus o uzavření svazové smlouvy mezi jednotlivými republikami, jejíž podepsání je určeno na 20. srpna 1991 (účast pouze 9 z 15 svazových republik, nesouhlas konzervativních sil a armády)

• 12. června 1991 byl Boris Jelcin zvolen v přímých prezidentských volbách prvním prezidentem Ruské federace (prezidentem až do 31. prosince 1999, kdy odstoupil a jmenoval svým nástupcem Vladimíra Putina). Podle zákona o vytvoření úřadu prezidenta byl Jelcin hlavou výkonné moci, ale nemohl rozpustit parlament

• 19. srpna 1991 (den před podepsáním svazové smlouvy) se skupina vojenských a politických představitelů (armáda, KSSS, KGB, konzervativci) ujala moci, pučisté založily Státní výbor a s tanky obklíčily ruské vládní sídlo. Prezident byl i s rodinou izolován a střežen v rekreačním zařízení na Krymu. Byl zakázán téměř veškerý tisk a zavedena cenzura

• Jelcin se překvapivě postavil za legální vládu, vyzval obyvatelstvo k celostátní generální stávce (občané začaly stavět barikády ve středu města) a žádal návrat Gorbačova do jeho dosavadních funkcí

• vedení pučistů bylo pozatýkáno a Gorbačov se vrátil do Moskvy, zřekl se postu generálního tajemníka KSSS, ale zůstal prezidentem SSSR

• 29. srpna 1991 podepsal Jelcin bez souhlasu Gorbačova dekret o zákazu činnosti KSSS za podíl na vedení pokusu o puč (poslední sjezd KSSS se tedy konal v červenci 1990)

• 25. prosince 1991 předal Gorbačov prezidentskou funkci Borisu Jelcinovi, stát byl v rozkladu a většina svazových republik vyhlásila nezávislost (už v září 1991 uznala Moskva nezávislost Pobaltských států, deset autonomních republik prohlásilo ve společné deklaraci, že sice chtějí zůstat v rámci Ruské federace, ale omezit svoji závislost na centru)