Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Prezident: Bronislaw Komorowski
Premiér: Donald Tusk
Rozpad SSSR po nástupu M. Gorbačova. Společenství nezávislých států.
po smrti K. Černěnka se 11. března 1985 stal generálním tajemníkem komunistické strany 54letý Michail Gorbačov
SSSR je ve všestranné krizi, snaha zefektivnit stagnující hospodářství formou přestavby (otevřeností a přeorganizováním ekonomiky) a urychlením sociálního a ekonomického vývoje, ekonomickou krizi však provází i krize komunistické ideologie
za Gorbačovova vedení opustil Sovětský svaz Brežněvovu doktrínu (nárok SSSR ovlivňovat vývoj v tzv. bratrských zemích) a povolil východním evropským zemím příklon k demokracii – to vedlo během roku 1989 k řetězci revolucí a zintensivnění vytváření lidových front v neruských svazových republikách, které začaly usilovat o posílení samostatnosti
zároveň se objevil požadavek suverenity samotného Ruska, které tvořilo jádro Sovětského svazu
v březnu 1990 je parlamentem (nazýván také Svaz lidových poslanců) zrušena vedoucí úloha komunistické strany a prezidentem Sovětského svazu je zvolen Michail Gorbačov, zatímco v květnu téhož roku se hlavním představitelem demokratického bloku a předsedou Nejvyššího sovětu Ruské federace stává Boris Jelcin, kterému parlament schválil jeho článek o prioritě ruských zákonů nad sovětskými
pozice Gorbačova od této chvíle neustále slábne, jedinou jeho šancí je pokus o uzavření svazové smlouvy mezi jednotlivými republikami, jejíž podepsání je určeno na 20. srpna 1991 (účast pouze 9 z 15 svazových republik, nesouhlas konzervativních sil a armády)
12. června 1991 byl Boris Jelcin zvolen v přímých prezidentských volbách prvním prezidentem Ruské federace (prezidentem až do 31. prosince 1999, kdy odstoupil a jmenoval svým nástupcem Vladimíra Putina). Podle zákona o vytvoření úřadu prezidenta byl Jelcin hlavou výkonné moci, ale nemohl rozpustit parlament
19. srpna 1991 (den před podepsáním svazové smlouvy) se skupina vojenských a politických představitelů (armáda, KSSS, KGB, konzervativci) ujala moci, pučisté založily Státní výbor a s tanky obklíčily ruské vládní sídlo. Prezident byl i s rodinou izolován a střežen v rekreačním zařízení na Krymu. Byl zakázán téměř veškerý tisk a zavedena cenzura
Jelcin se překvapivě postavil za legální vládu, vyzval obyvatelstvo k celostátní generální stávce (občané začaly stavět barikády ve středu města) a žádal návrat Gorbačova do jeho dosavadních funkcí
vedení pučistů bylo pozatýkáno a Gorbačov se vrátil do Moskvy, zřekl se postu generálního tajemníka KSSS, ale zůstal prezidentem SSSR
29. srpna 1991 podepsal Jelcin bez souhlasu Gorbačova dekret o zákazu činnosti KSSS za podíl na vedení pokusu o puč (poslední sjezd KSSS se tedy konal v červenci 1990)
25. prosince 1991 předal Gorbačov prezidentskou funkci Borisu Jelcinovi, stát byl v rozkladu a většina svazových republik vyhlásila nezávislost (už v září 1991 uznala Moskva nezávislost Pobaltských států, deset autonomních republik prohlásilo ve společné deklaraci, že sice chtějí zůstat v rámci Ruské federace, ale omezit svoji závislost na centru)