Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Irácko-íránská válka Saddáma Husajna a jeho režim finančně zruinovala. Dlužil 15 miliard dolarů Kuvajtu a dalších 15 miliard Saúdské Arábii. Husajn se vydal cestou nátlaku na Kuvajt (Husajn argumentoval ušlým ziskem z ukradené ropy těžené Kuvajtem). V létě 1990 nebyly Irácko-kuvajtské vztahy pro USA v centru zájmu (USA se orientovala na Írán). Když začala Irácko-íránská válka, USA (ale i mnoho dalších států včetně Francie a Ruska) Saddáma fakticky podporovalo – dodávkami zbraní, včetně informací CIA o pohybech íránské armády. Po nejasných vyjádřeních západních diplomatů (jednou z nich bylo i vyjádření USA, že v případě vojenského zákroku nebude reagovat) se Saddám Husajn odhodlal k vojenské akci.
VÁLKA V PERSKÉM ZÁLIVU:
Válka v Zálivu, jinak též válka v Perském zálivu, byla ozbrojeným konfliktem z přelomu let 1990–1991 mezi Irákem Saddáma Husajna a koalicí 28 států (včetně Československa) v čele s USA, kterým OSN poskytla mandát k provedení vojenské operace za účelem osvobození Kuvajtu.
Průběh války v Perském zálivu:
2. srpna 1990 – Irácké elitní jednotky vtrhly s obrovskou přesilou do Kuvajtu. Po krátkém boji jej obsadily. OSN přijalo rezoluci, která vyzývala Irák, aby se okamžitě stáhl.
Jordánský král Husajn navrhoval konferenci čtyř arabských států = Egypt, Saudská Arábie, Jordánsko, Irák. Chtěli přesvědčit iráckého diktátora, aby se bez boje stáhl z Kuvajtu. Rychlé Saddámovo odmítnutí jeho arabské přátele urazilo. Otevřela se tak cesta k tomu, aby Saúdská Arábie souhlasila s umístěním cizích vojenských jednotek na svém území.
6. srpna – Saúdská Arábie oficiálně požádala síly Spojených států, aby vstoupily do království za účelem jeho obrany. Začala operace Pouštní štít. Jejím cílem bylo zabránit Saddámovi v další expanzi.
21. září – Saddám Husajn přednesl prohlášení, ve kterém tvrdil, že není ani nejmenší možnost iráckého odsunu z Kuvajtu a všechny pokusy vyhnat Irák by vedly k „matce bitev“. Rada bezpečnosti schválila celkem 12 rezolucí odsuzujících agresi Iráku proti Kuvajtu. Ve většině z nich spolu poprvé hlasovalo všech pět stálých členů. Vznikla koalice 28 států, jejichž jednotky se vydaly do ohrožené oblasti v Perském zálivu. Součástí 300tisícové koaliční armády byla i Čs. protichemická jednotka.
16. ledna 1991 začala operace Pouštní bouře:
19. srpna Saddám oznámil, že použije příslušníky západních zemí jako lidské štíty k odvrácení Spojených státu od bombardování Iráku. Nastala další fáze války v Perském zálivu, operace Pouštní bouře. 29. listopadu 1990 schválila Rada bezpečnosti OSN na naléhání USA použití vojenské síly proti Iráku, jestliže do 15. 1. 1991 neopustí irácká vojska Kuvajt. 6. prosince 1990 Saddám Husajn náhle oznámil, že Irák neprodlené propustí všechny cizince držené dosud jako rukojmí. Označil to za gesto lidskosti v zájmu míru a dodal, že Irák upevnil svou obranu natolik, že už nepotřebuje lidské štíty. Jakmile byli týden po té Američané propuštěni, odvolal Washington zbývající příslušníky personálu velvyslanectví USA ve městě Kuvajt.