Mezinarodni-vztahy

1. USA ve válce proti Iráku.

Válka v Iráku, někdy označovaná jako Druhá válka v Zálivu je v současnosti probíhající konflikt, který byl zahájen spojeneckou invazí do Iráku v roce 2003. Koalice vedená Spojenými státy svrhla diktátorský režim Saddáma Husajna, zahájila okupaci Iráku, což vedlo k asymetrickému konfliktu s povstaleckými skupinami a k rozpoutání občanské války mezi šíity a sunnity. Skutečné příčiny války (poté, co se tvrzení o zbraních hromadného ničení v rukou iráckého režimu a jeho údajné podpoře al-Káidě neprokázala jako pravdivá), stejně jako průběh americké okupace, zůstávají předmětem sporu.

• Trvání: 20. března 2003 – současnost

• příčina: údajné vlastnictví zbraní hromadného ničení a napojení na Al-Kajdu ze strany Íráku

• stojí proti sobě: Írák a teroristické skupiny proti koalice vedená USA

1991-2003: Bezletové zóny

Před invazí byly USA, Spojené království a Francie s Irákem v konfliktu nízké intenzity kvůli vynucování bezletových zón na jihu a severu země. Tyto zóny byly vytvořeny po Válce v Zálivu.

Irácká protiletadlová obrana opakovaně zaměřovala americká a britská letadla a to často vedlo k odvetným útokům.

Přibližně devět měsíců po útocích z 11. září zahájily Spojené státy operaci Southern Focus, jejímž cílem bylo zvýšení počtu hlídkových letů a útoky na cíle v bezletových zónách, které měly oslabit velitelskou strukturu Iráku.

2002-2003: Krize s odzbrojením

Problém odzbrojení Iráku přerostl v krizi v letech 2002-2003, když prezident George W. Bush začal požadovat, aby Irák ukončil údajnou produkci zbraní hromadného ničení a splnil rezoluce RB OSN, které zbrojním inspektorům garantovaly neomezený přístup do míst, kde mohla být umístěna zařízení pro výrobu zbraní hromadného ničení. Iráku bylo po Válce v Zálivu rezolucemi RB OSN zakázáno tyto zbraně vlastnit. Rezoluce také vyžadovaly, aby Irák dovolil inspekce, které měly prokázat, zda jsou rezoluce plněny. Prezident Bush opakovaně hrozil úderem, pokud se Irák nepodvolí rezolucím a nevpustí do země inspektory.

Na začátku roku 2003 navrhly Spojené státy, Spojené království a Španělsko další rezoluci, která určovala Iráku termín, do kterého měl splnit předchozí rezoluce, jinak by se vystavil riziku vojenské akce. Tato rezoluce byla ale stažena, neboť nezískala dostatečnou podporu. Francie, Německo a Rusko se postavily proti vojenskému útoku a prosazovaly diplomatické řešení. V březnu 2003 oznámily Spojené státy, že "diplomacie selhala" a bude spolu s "koalicí ochotných" pokračovat ve snaze zbavit Irák zbraní hromadného ničení. Odzbrojení Iráku podporoval také Kongres, který 11. října 2002 přijal rezoluci schvalující použití americké armády proti Iráku. Tento dokument později použila Bushova administrativa jako právní podklad pro invazi.