Mezinarodni-vztahy

Politická situace od roku 1945

• 1945 vytvořily státy Egypt, Irák, Libanon, Sýrie, Saúdská Arábie, Jemen a Zajordánsko (pozdější Jordánsko) Ligu arabských států. Cílem bylo spojit tyto země ve vzájemné spolupráci v oblasti politiky, ekonomiky, kultury a také donutit k odchodu cizí jednotky a získat větší nezávislost, což se podařilo začátkem 50. let.

• V roce 1948 vyhlašuje Egypt společně s ostatními arabskými státy válku Izraeli, avšak nemají dostatečně silná vojska, akce proto končí neúspěchem. Vzniká také teroristická organizace Muslimské bratrstvo, jenž má na svědomí atentát na tehdejšího předsedu vlády Nukrášího (ten byl pro zachování spojenectví s Brity).

• 17. 6. 1950 v rámci LAS byl mezi Egyptem, Sýrií, Jemenem, Libanonem a Saudskou Arábií podepsán Pakt o kolektivní bezpečnosti (1951 přistoupil Irák, 1952 Jordánsko, 1961 Maroko).

• Volby v Egyptě vyhrává strana Wafd, která nesouhlasí s dalším britským vlivem a byl podán návrh na zrušení všech dohod mezi Velkou Británií a Egyptem.

• 23. 7. 1952 egyptská Organizace svobodných důstojníků provedla převrat v Káhiře a svrhli monarchii, král Farúk byl donucen opustit zemi. Nastává vojenská diktatura, v jejímž čele stojí nejdříve gen. Nagíb, který byl v r. 1954 vystřídán plukovníkem Gamálem Abd an-Násirem, který dosáhl úplného odchodu Britů z Egypta pod podmínkou svobodné plavby v Suezském průplavu.

• Československo dodávalo Egyptu v této době zbraně pro boj s Izraelem.

• 18. 6. 1953 – vyhlášena Egyptská arabská republika.

• Suezská krize - 26. 7. 1956 byl Suezský průplav byl Egyptem znárodněn, aby Násir získal potřebné finance pro projekt stavby přehrady u Asuánu na řece Nilu.

• 22. 10. 1956 byl na tajném jednání v Sévres mezi Velkou Británií, Francií a Izraelem, dohodnut společný postup proti Egyptu. Izrael měl v operaci s názvem Mušketýr použít vojenskou sílu proti pásmu Gazy a Sinajskému poloostrovu a na závěr tak průplav obsadit. Předpokládal se i pád pl. Násira. Proti celé akci byl Sovětský svaz a Spojené státy americké. Izrael Gazu a Sinaj sice obsadil, proběhl i výsadek námořních a leteckých sil Francie a Velké Británie, avšak po nátlaku USA, SSSR a také OSN došlo k zastavení celé akce. Poslední vojska odešla až 9.3. 1957. Na celé situaci vydělali především Američané, protože se zavázali k hospodářské a vojenské pomoci zemím Blízkého a středního Východu, mohli tak potlačit vliv SSSR na arabské státy a také oslabit bývalé kolonisty – V.B. a Francii.

• 1. 2. 1958 vytvořili Egypt (jako vedoucí stát) a Sýrie jednotný stát – Sjednocená arabská republika. Téhož roku se ještě připojil Jemen. Tento celek se rozpadl 1961 po vojenském převratu v Damašku, kdy vystoupila Sýrie a následně i Jemen. Důvodem byla především více levicová vláda pl.Násira, který ve státě zřizoval silnější státní sektor – znárodňování bank a průmyslu, vznikla také politická strana Arabský socialistický svaz.

• 25. 6. 1963 – Konference nejvyšších představitelů nezávislých afrických států v Adis Abebě, na které byla založena Organizace africké jednoty a schválena její charta.

• 5. 6. 1967 – Šestidenní válka. Egypt a Sýrie podporovaly Organizaci pro osvobození Palestiny, která byla Násirem dotována finančně, vojensky i politicky. Tato organizace bojovala proti Izraeli a chtěla na jejím území vytvoření palestinského státu. Sýrie mezitím zběžně podnikala malé ostřelovací nebo letecké manévry na území Izraele a Egypt stihl vojensky obsadit Sinajský poloostrov a uzavřít Tiranskou úžinu. Do bojů proti Izraeli se zapojil také Jemen a Irák, avšak Izraelská armáda se během šestidenní války zmocnila východního Jeruzaléma, Předjordánska, Gazy, Sinajského poloostrova a Golanských výšin. 10. června válka skončila po mírové agitaci OSN, kterou si poražené státy vyžádaly. Násir se však až do své smrti (1970) snažil vyvolat další vojenský konflikt s Izraelem.

• 28. 9. 1970 zemřel prezident Násir a místo něho nastoupil Muhammad Anwar as Sadat.

• 6. 10. 1973 - Jomkipurská válka. Vypukla mezi Egyptem a Sýrií na straně jedné a Izraelem na straně druhé, jako odveta za prohranou Šestidenní válku. Válka byla zahájená Egyptským vojenským výpadem proti Izraeli (v této době v čele vlády s Goldou Meierovou) v židovský státní svátek usmíření – Jom Kupir. Během války se ukázalo, že Izrael má k dispozici vlastní jaderné zbraně, které hodlal použít, nakonec se válka obešla bez nich. Izrael opět oba státy porazil a dohoda o příměří byla podepsána 11. 11. 1973. Egypt získal zpět Sinajský poloostrov, Izrael si ponechal Golanské výšiny a západní břeh Jordánu.

• V září 1978 v sídle amerického prezidenta Jamese Cartera Camp David se setkali prezident Egypta a premiér Izraele, kde jednali o příměří a územním vyrovnání.

• 26. 3. 1979 byla oficiálně podepsána mírová smlouva mezi Egyptem a Izraelem. V roce 1980 navázali také diplomatické styky. Prezident Sadat se stal díky tomu obětí teroristického útoku spáchaného Muslimským bratrstvem. Palestincům se mírová dohoda nelíbila, avšak po vojenských útocích Izraele na jejich tábory uznali jeho existenci, sami v roce 1989 získali samostatný stát.

• 15. 9. 1981 je zvolen novým prezidentem Egypta Muhammad Husní Mubárak (4. 5. 1928), který se účastnil protiizraelských válek. Měl ideu povznést Egypt na nejvýznamnější arabský stát. Egypt měl za jeho vlády velkou podporu USA, ti mu například odpustilii mnohamiliardový dluh. V roce 1998 zprivatizoval banky a některé velké podniky.

• Prezidentem byl zvolen ještě v letech 1993, 1999 a 2005.