Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Státní zřízení: Federativní prezidentská republika
Vznik: 9. července 2011 (vyhlášení nezávislosti na základě předchozího referenda)
Prezident: Salva Kiir Mayardit
Historie
Ve Starověku bývala severní část Súdánu součástí Egypta. Ve 3. století se v zemi objevilo křesťanství, většího rozšíření však došel v 7. století islám.
Od roku 1822 byla Súdánu egyptská nadvláda.
Samotné povstání se otevřeně rozhořelo v roce 1881, kdy došlo k protievropské revoltě i v Egyptě.
V 80. letech 19. století náboženský vůdce al-Mahdí sjednotil kmeny na západě a ve středním Súdánu a vytvořil jednotný stát. Ten byl zničen až v roce 1898 spojenými silami Anglie a Egypta (viz Mahdího povstání), nahrazen byl Anglo-Egyptským Súdánem. Silnější slovo v zemi měli samozřejmě Britové.
1. občanská válka (1956 - 1972)
za nezávislost či větší autonomii jižního Súdánu
po získání nezávislosti v roce 1956 začaly spory mezi vládnoucím arabským severem a černým jihem, které vedly k občanské válce.
V roce 1972 válka skončila dohodou z Addis Abeby, která jižním oblastem poskytovala větší míru autonomie.
2.občanská válka (1983-2005)
za rozšíření islámského práva šaría do jižního Súdánu
Pro nedodržování smlouvy a násilné vyvlastňování půdy na jihu země se ovšem boje rozhořely znovu v roce 1983. Klíčovou roli v této druhé fázi sehrála Súdánská lidově osvobozenecká armáda.
V roce 1989 se moci chopil generál Umar al-Bašír a vládne dodnes.
V roce 1991 se do země přesunul Usáma bin Ládin se svou organizací al-Kajdá a začal podporovat penězi i mocí vládnoucí garnituru. Ze země byl vypovězen v roce 1996, potom, kdy letadla americké armády zaútočila na súdánskou chemickou továrnu, kde se údajně pokoušel vyrábět chemické zbraně.
Občanská válka s jihem skončila po v lednu 2005 podepsáním mírové smlouvy. 22 let trvající občanská válka má mimo jiné na kontě 1,9 miliónu mrtvých civilistů, 4 miliony uprchlíku a několik hladomorů.
Důsledky občanských válek
vyvraždění a vysídlení milionů obyvatel
mírová smlouva z roku 2005
autonomie Jižního Súdánu a plánované referendum o jeho osamostatnění
rovné dělení bohatství (příjmy z těžby ropy) mezi sever a jih
návrat uprchlíků
devastace území
Prezident Umar al-Bašír
Zastánce a propagátor islámu
První hlava státu, na kterou byl vydán zatykač pro zločiny genocidy
Důsledkem jeho extremistické proislámské politiky je konflikt v Dárfúru:
Patří k nejkrvavějším konfliktům současnosti. Trvá od roku 2003 dodnes a přerostl do rozměrů genocidy.
V únoru 2003 Súdánská osvobozenecká armáda (SLA) a Hnutí pro rovnost a spravedlnost (JEM) zaútočila na vládní pozice v Chartúmu. To se stalo roznětkou k rozpoutání války. Hlavními příčinami je odpírání majetku, a hlavně nedostatek vody v oblasti.
Súdánský prezident Umar al-Bašír se rozhodl použít jako zbraň nevládní militantní skupinu Janjaweed (džandžavíd).
Na konci roku 2005 byl do konfliktu zatažen i sousední Čad. Pravděpodobně to souvisí s uprchlickými tábory na území Čadu čítajícími asi 200 000 lidí z Dárfúru.
dnes – chaos, rostoucí počet interních konfliktů, mnoho skupin proti sobě
Důsledky konfliktu v Darfúru:
více než 200 000 lidských životů
2 200 000 lidí muselo opustit svoje domovy a žije v uprchlických táborech
nedostatek přír. zdrojů (hlavně vody)
provizorní příbytky u hranic
přeshraniční útoky, loupeže
izolace od humanitární pomoci (logistika, období dešťů)
aktivita OSN
téměř 4 mil. lidí jsou závislé na potravinové pomoci