Mezinarodni-vztahy

Vývoj v letech 1996 - 1999

• Ve volbách 27. ledna 1997 (Ruskem nebyly uznány kvůli nízké účasti voličů) byl prezidentem zvolen Aslan Maschadov. Nepodařilo se mu však převzít kontrolu nad celou republikou, ve které zavládl chaos a vláda různých kmenových vůdců.

• Na situaci se nic nezměnilo ani po krátkodobém jmenování premiérem Šamila Basajeva, kterého Rusko považovalo za teroristu. Početné byly únosy lidí, zejména cizinců, s cílem získat výkupné, včetně jejich zavraždění, když výkupné nebylo zaplaceno.

• V květnu 1998 byl unesen představitel ruského prezidenta v Čečně Valentin Vlasov a v březnu 1999 ruský generál Gennadij Špigun. Čečenské úřady vznášely obvinění, že tyto akce jsou inspirovány ruskými tajnými službami.

Druhá rusko-čečenská válka

• Na území Čečenska se rozšířil radikální islám a bylo zde zavedeno muslimské právo šarijá.

• Záminku Rusku pro druhý konflikt poskytli také dva z čečenských polních velitelů, kteří vtrhli do sousedního Dagestánu, aby zde zavedli islámský stát.

• Ruská administrativa se snažila odůvodnit obnovení bojových operací na čečenském území bojem proti terorismu. Politickou záštitu nad konfliktem převzal nový ruský premiér (a pozdější Jelcinův nástupce) Vladimír Putin.

• 1999 – 2000 (zcela ukončena není dosud) Na rozdíl od první války předcházela druhému tažení do Čečenska důkladná bojová příprava a letecké a dělostřelecké bombardování Grozného.

• Ruské jednotky byly připraveny na boj v ulicích, měly adekvátní vybavení i výcvik. Odpor Čečenců byl z Grozného vytlačen, město bylo rozděleno do několika sektorů a plně pod kontrolou ruské armády. Avšak čečenští bojovníci plynule přešli ke guerrilovému způsobu boje.

• V druhé polovině roku 2000 bylo Čečensko obsazeno a Rusko oznámilo vítězství, které se stalo prvkem volební kampaně Vladimira Putina v ruských prezidentských volbách v březnu 2000.

Ukončení konfliktu?

• Přes probíhající boje Rusko v roce 2002 oficiálně ukončilo ozbrojené akce a začalo v Čečně zavádět pomocí politických akcí plán „normalizace“. Základními prvky plánu byla nová ústava a prezidentské volby. V ústavě se jednoznačně píše, že Čečensko je integrální částí Ruska.

• Současným prezidentem Čečenska je Ramzan Kadyrov, oblíbenec Vladimíra Putina, který mu udělil titul Hrdina Ruské federace.

Současná situace

• Mezi Čečenci bojovalo během války mnoho zahraničních žoldnéřů a bojovníků, kteří pocházeli většinou z arabských zemí. Okamžitě po teroristickém útoku 11. září 2001 Rusové označili za možné původce útoku čečenské „teroristy“, kteří jsou napojeni na mezinárodní islamistické teroristické sítě.

• Američané se okamžitě spojili v boji proti terorismu s Ruskem, což mělo jeden jasný efekt – nadále si již USA nemohly dovolit hledět na Čečence jako na národ, který hájí svou suverenitu a projevovat jim podporu. Svět tak k násilí na Kavkaze mlčel ještě víc, než tomu bylo v předchozích letech.

• Nakonec se z Čečenců v mnoha případech teroristé skutečně stali, aby upozornili na bezútěšnou situaci v jejich zemi.

• Největšími akcemi čečenských záškodníků bylo obsazení moskevského divadla Dubrovka v roce 2002 a obsazení školy v severoosetském Beslanu v roce 2004.

• Ani v současné době aktivita povstalců neustává, ba co víc, jejich akce nabývají na intenzitě a hrozí, že se rozšíří i do přilehlých oblastí severního Kavkazu.

• Rusko stále odmítá s Čečenci vyjednávat, neboť druhou válkou skončila čečenská nezávislost a nadále jde o „integrální a nedělitelnou součást Ruska“. Svým bezohledným postupem a krutými metodami dostalo Rusko skutečné teroristy, o kterých stále mluvilo.