Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Obyvatelstvo
Počet Kurdů žijících v jihozápadní Asii je okolo 35 milionů
Nejvíce je jich v Turecku, dále v Íránu, Iráku a Sýrii
Kurdové jsou čtvrtým nejrozšířenějším etnikem na Středním Východě (po Arabech, Peršanech a Turcích)
Původ se podle mnoha teorií různí. Kurdové jako potomci antických Médů (Íránci, kteří s pomocí Babyloňanů svrhli Asyřany)
Historie:
Klíčem k pochopení situace současného Kurdistánu je závěr první světové války
Na straně poražených se ocitla Osmanská říše, kterou měli nahradit nástupnické „národní“ státy pod patronátem vítězných mocností
Z tohoto hlediska měli Kurdové reálný nárok na skutečný národní stát, protože již tehdy obývali souvislé území v rámci Osmanské říše
Konference vítězných mocností v Sévres u Paříže skutečně s ustavením Kurdistánu počítala
Závěrečným dokumentem je severská mírová smlouva z 10. 8. 1920
Mezi Kurdy a jejich sympatizanty převažuje mínění, že zakotvení nároku Kurdů na vlastní stát svévolně ignoroval Mustafa Kemal Atatürk, který se postavil do čela ozbrojeného odporu anatolských Turků proti tomu, jak velmoci okleštili Osmanskou říši
Revidovali novou mírovou smlouvu podepsanou v Lausanne 24 7. 1923, v níž o Kurdech nepadlo již ani slovo
Turecko bylo pouze zavázáno k respektování práv menšin na svém území, a to včetně práv jazykových
Během války Íránu s Irákem v 80. letech zavedl vládní systém anti-kurdskou politiku a téměř tím vypukla občanská válka
Deportace tisíců Kurdů do jižního nebo středního Iráku
Po potlačení kurdského povstání v březnu 1991, zabrala irácká vojska většinu kurdského území a 1,5 mil. Kurdů opustilo své domy a uteklo k tureckým a íránským hranicím
V květnu 1992 založili Kurdové Kurdskou regionální vládu
Nyní mají Kurdové kontrolu v Kirkuku a v částech Mosulu
Kurdové v Turecku
Tvoří přibližně 18% obyvatelstva v Turecku (14 mil.)
Tvoří největší menšinu v Turecku
Ve 30. a 40. letech 20. stol. maskovala přítomnost Kurdů pod názvem Horští Turci
1980 se tato klasifikace změnila na Východní Turky
Kurdské revolty v letech 1925, 1930 a 1935 byly potlačeny tureckou vládou
Používání kurdského jazyka, oblečení, folklóru a jmen bylo zakázáno
1930 = Araratská vzpoura- vojensky potlačena
Organizováno kurdskou stranou zvanou Kohybun
V 70. letech se objevila kurdská levicová organizace Kurdistánská socialistická strana – Turecko
Byla proti násilí a podporovala občanské aktivity a účast na volbách
Oproti tomu strana známá jako Strana pracujících Kurdistánu (PPK) je považována za teroristickou organizaci
Je to organizace užívající násilí jako prostředek k dosažení svých cílů (vytvoření nezávislého kurdského státu v částech jihovýchodního Turecka, severovýchodního Iráku, severovýchodní Sýrie a severozápadního Íránu)
V letech 1984 – 1999 otevřená válka mezi PPK a tureckou armádou = potlačeno