Mezinarodni-vztahy

Anglo-afghánská válka tak skončila v roce 1842 drtivou porážkou Britů. Velká hra však pokračovala a britská vojska se do Afghánistánu vrátila již roku 1878, kdy započala druhá anglo-afghánská válka.

SSSR

Sovětská válka v Afghánistánu byl konflikt probíhající v letech 1979–1989 jako součást občanské války mezi afghánskými komunisty, podporovanými Sovětským svazem, a mudžáhidy, usilujícími o jejich svržení.

Tato válka byla jednou z významných událostí Studené války. Zásadním způsobem přispěla k růstu moci ozbrojených radikálních islamistů ve střední Asii.

V srpnu 1979 zahájila americká vláda financování protivládních mudžáhidů s cílem donutit sovětskou vládu k intervenci.

Invaze sovětské armády se uskutečnila v prosinci 1979, pod záminkou údajné žádosti afghánských vládních představitelů a na základě dřívější sovětsko-afghánské Dohody o spolupráci, přátelství a dobrém sousedství. Především se však jednalo o reakci na sektářské boje uvnitř vládnoucí marxistické Lidově-demokratické strany Afghánistánu a úspěchy islamistických povstalců podporovaných Pákistánem a Spojenými státy, které ohrožovaly zájmy SSSR v této oblasti. Na jejím počátku zastřelily sovětské speciální jednotky afghánského prezidenta Hafizulláha Amína a na jeho místo byl z vůle politbyra dosazen dosavadní velvyslanec v Československu Babrak Karmal.

Od vypuknutí bojů byly protisovětské jednotky mudžahedínů vyzbrojovány a cvičeny agenty CIA. Bylo zbudováno několik výcvikových táborů těchto bojovníků, hlavní z nich nazvaný Al-Kajdá

Sověti v zemi postupovali s neuvěřitelnou brutalitou: mnoho vesnic bylo vyvražděno pro pouhé podezření ze spolupráce s mudžáhidy, přesto se sovětské armádě nikdy nepodařilo dobýt celý Afghánistán.

Kvůli vzrůstajícímu mezinárodnímu tlaku1989 SSSR stáhl svá vojska.

Islámský emirát Afgánistán

Boje mezi skupinami mudžáhidů pokračovaly. Nejvážnější boje se odehrály v roce 1994, kdy bylo zabito 10 000 lidí při boji mezi dvěma frakcemi v Kábulu. Podporován Pákistánem vybudoval Tálibán nábožensko-politickou sílu a v roce 1996 převzal moc v zemi. Tálibán byl schopen ovládat 90% země, nekontroloval jen území Severní aliance na severovýchodě. Tálibán se snažil o přísnou interpretaci islámského práva šarí’a. Aliance Pákistánu s Tálibánem poskytovala útočiště islámským teroristům

Vztahy s USA

Je řada vojenských akcí Spojených států amerických po útocích 11. září 2001 deklarovaná jako součást americké války proti terorismu.

Za původce teroristických útoků z 11. září označila americká vláda Usámu bin Ládina a jeho organizaci Al-Káida, která měla hlavní základny v Tálibánem ovládaném Afghánistánu. Dala afghánské vládě ultimátum, aby vydala bin Ládina Spojeným státům a přestala podporovat teroristy, zejména jejich výcvikové tábory. Tálibán žádal předložení důkazů o tom, že bin Ládin skutečně stojí za útoky. Později, s blížícím se útokem, Tálibán nabídl vydání bin Ládina do Pákistánu, kde by byl souzen podle islámského práva. Není jasné, zda ho chtěl Tálibán vydat