Filda-tisk-40stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Význam právní filosofie pro právní myšlení. Předmět a funkce právní filosofie. Vztah právní filosofie a ostatních právních věd (právní teorie a právní sociologie). Jaké otázky řeší současná právní filosofie
slovo filozofie pochází z řečtiny a překládáme ho jako láska k moudrosti, filein = milovat, sofia = moudrost
předmětem filozofického poznání není nic jiného než problémy každodenní zkušenosti bytí na světě
filozofování je kritickým bádáním, filozofie nepředpokládá žádnou metodu, ale obsah a metodu si vytváří sama v procesu kritického bádání
filozofování neznamená jen diskutování, výměnu názorů, ale jde o pojmenování a popsání problémů prostřednictvím pojmů, filozofie je pojmově logickým obrazem světa
Filozofie práva je hraniční disciplína, která vzniká z potřeby filozofického (teoretického) poznávání práva jako společenského jevu.
Předmět právní filozofie:
pojem právo – vymezení základních nejobecnějších vlastností znaků, které právo označuje (normativista, závaznost…)
účel práva – spojuje ho se spravedlivostí, jak by měl fungovat právní pořádek, ochrana lidských práv
Jakou funkci plní právní filosofie ?
-měla být strážkyni racionality a kritického právního myšlení
hermeneutickou funkci – měla by ostatním právním vědám poskytovat takové poznatky, které by jim umožnily porozumět významu a smyslu práva
komunikativní- měla by garantovat vzájemnou komunikaci „všemi směry“ – navenek s ostatními spol. vědami a také dovnitř s právními vědami
Vztah právní dogmatiky a právní filozofie
právní dogmatika je založena na přístupu, který zdůrazňuje nemožnost myslet si o základních strukturálních prvcích a funkcích práva něco jiného
právní filozofie postihuje nutnost práva především jako něco, co je neodmyslitelné, avšak je to možné poznávat různými způsoby
vztah mezi právní filozofií a právní dogmatikou je vztahem dvou nezaměnitelných způsobů zevšeobecňování, abstrakce
Vztah právní teorie a právní filozofie
tento vztah je dodnes předmětem diskusí. 2 tendence:
právní filozofie je výlučně filozofickou disciplínou rozvíjející se na půdě filozofie, je to část praktické filozofie, resp. sociální filozofie (Kaufmann)
druhý postoj připisuje právní filozofii pouze funkci metodologie právní vědy, tzn. právní filozofie je integrální součástí právní teorie (Weyr, Kelsen)
právní teorie a právní filozofie představují 2 úrovně teoretického poznávání práva, které se liší jako všeobecně abstraktní a všeobecně konkrétní poznání
právní teorie se zajímá spíše o formální a strukturální momenty práva, které zkoumá na základě zevšeobecněných poznatků jednotlivých právních disciplín a právní praxe.
právní filozofii zajímá (právní filozofie uchopuje) právo jako celek a proto podrobuje kritickému zkoumání podmínky a souvislosti, které tvoří jeho podstatu a obsah
právní filozofie představuje pro právní teorii strategii poznání práva. Právní teorie potom plní tuto funkci vůči ostatním vědám.