Filda-tisk-40stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kant se již neptá, co jsou to základní práva, ale, jaká jsou to práva, musejí to být zdůvodněná práva; a také jej zajímá účel, smysl jejich garance a tím je důstojnost člověka
Co je smyslem přirozeného práva podle Kanta:
Smyslem je svoboda člověka- je to podle něj jediný stav, ve kterém může člověk důstojně žít
Základním principem přirozeného práva je důstojnost člověka
Kant rozlišuje mezi cenou a důstojnosti
Kritériem důstojnosti a svobody je zde pravidlo, že Druhý nesmí být prostředkem ale účelem našeho jednání
Shrnutí:
Oba přístupy ukazují, že přirozené právo jako takové vede k paradoxům, které mohou být odstraněny jen uznáním práva jako jednoty přirozeného a pozitivního práva
Hobbes na základě paradoxu absolutní svobody - přirozené právo je právem na nic a proto musí vzniknout zákonné právo (pozitivní právo) aby bylo možné garantovat základní právo na život
Kant nás ve svém pojetí přirozeného práva pak upozorňuje na paradox rozumu, kdy rozumná vůle se stává podmínkou i cílem svobody
Kant vidí východisko v tom, že právo bude jednotou subjektivního (přirozeného) a objektivního (pozitivního) práva - systém práv
Kritika přirozeného práva a krize přirozenoprávního myšlení
Ve druhé polovině 19. století vzniká právní pozitivismus a ten považuje za jedinou formu práva jen pozitivní právo;
jeho zdrojem je zákonodárná vůle;
Má zákonnou (legální) formu; (formu právní normy nebo pravidla)
představuje zákonem stanovenou povinnost; legitimita;
je vynutitelné - sankce
Právní pozitivismus nepovažuje přirozené právo za právo; Ztotožňuje jej s morálkou a ideou spravedlnosti
Krize přirozenoprávního myšlení se projevila v tom, že celý problém vztahu přirozeného a pozitivního práva byl chápán jen
a) v rovině otázky vztahu práva a morálky; tzn. jaký má být mezi nimi vztah apod.
b) Řešily se otázky, zda je pozitivní právo závazné také v morálním smyslu
V čem spočívá to, že právní závaznost jako specifický případ povinnosti poskytuje dobré důvody k jednání? Je to jen tím, že je vybaveno sankcí, nebo ji přijímáme i proto, že koresponduje s hodnotovými představami, které uznáváme;
Tyto otázky jsou legitimní a dodnes určují vývoj právně filosofického myšlení - vedou k různým koncepcím a verzím právního pozitivismu nebo teorie přirozeného práva;
Důsledkem toho dochází k zakrývání nových otázek, které před právní teorii a filosofii klade současný společenský vývoj - postindustriální společnosti, kde morálka ztrácí sílu integrátora společnosti, (individualismus, atomismus společenských vztahů, rozpad rodinných vztahů)
Prosazení systémových vztahů do sociální sféry (školství, zdravotnictví)
Hodnotícím kritériem spravedlnosti a toho, co je dobré je jen to, co je správné ve smyslu zda to funguje, neprodukuje chybu; tak je pohlíženo pak např. na nezaměstnanost, na chudobu jen jako na projev „závady“ (málo pracovití, líní) nikoli jako společenský jev