Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Francie uzavřela s Německem podobnou dohodu o neútočení 6. prosince 1938
československým zástupcům se dostalo jen neúplných informací o průběhu konference, a to nikoli od francouzských spojenců, ale od Angličanů
V Mnichově byl vzat zřetel i na polské a maďarské požadavky – polské, maďarské a československé vládě velmoci vyhradily na vyřízení 3 měsíční lhůtu, jinak se svolá nová konference 4 velmocí.
30. září polská vláda zaslala čsl. vládě ultimátum, aby ČSR odstoupila území s polským obyvatelstvem - nároky splněny (oblast Těšínska a Spiše)
2. listopadu Vídeňská arbitráž - k Maďarsku připojeno jižní území Slovenska a Podkarpatská Rus (s Košicemi a Užhorodem)
Oosamocená válka proti Německu, nevybudované pohraniční opevnění, 1,5 mil. čsl. vojáků proti 3,5 mil. něm. vojáků - to vše, spolu s hrozbou útoku z polské a maďarské strany, dovedlo Beneše 30. září 1938 k závěru, že je nutné nadiktované podmínky přijmout - Beneš mnichovský diktát přijal na vlastní zodpovědnost a bez parlamentu (oběť ve prospěch světového míru, aby ČSR nebyla označena jako hlavní viník světového napětí). Dohoda vyčlenila 8 bodů, jakým způsobem a za jakých podmínek by mělo dojít k odstoupení Sudetoněmeckého území.
Důsledky Mnichova
ztráta 1/3 území (41 098 km2) - nejen pohraniční oblasti, ale i oblasti Těšínska a Spiše, které připadly Polsku, a také na základě vídeňské arbitráže bylo přičleněno Maďarsku jižní území Slovenska a Podkarpatské Rusi.
oslabení státu využilo Slovensko a Podkarpatská Rus k tomu, aby získaly autonomii - 7.10 1938 byla vyhlášena slovenská autonomní vláda (v čele Jozef Tiso) a 26.10 1938 podkarpatská autonomní vláda (v čele Augusti Vološin) - 19.11 1938 byl parlamentem přijat zákon o autonomii obou
zánik 1. republiky - od 30. září 1938 do 15. března 1939 vznikla tzv. Druhá republika, která nesla oficiální název Česko-Slovensko
ztráta pohraničního opevnění a přirozených hranic
hospodářské ztráty – významná ložiska uhlí, 33% rozvinuté průmyslové kapacity, úrodné půdy na Slovensku
narušena železniční doprava
znemožněna obrana
izolace SSSR
ztráta téměř 5 milionů obyvatel (4 879 000) – z toho 1 1/4 milionu Čechů a Slováků
novým prezidentem po E. Benešovi se stal 30.11 1938 Emil Hácha
nepokoje ze stran Slovenska a vnitropolitický neklid z řad německých menšin v českých zemích a českých fašistů využil Hitler k tomu, aby zasáhl do českých záležitostí
14. 3. 1939 byli do Berlína pozváni prezident Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský a přinuceni podepsat dohodu (pod pohrůžkou leteckého bombardování Prahy), že Čechy a Morava žádají Německo o ochranu = vynucená kapitulace
v noci na 15. 3 1939 německá armáda bez odporu okupovala Čechy a Moravu = konec druhé, Česko-Slovenské republiky
16. 3 1939 okupanty vyhlášen Protektorát Čechy a Morava jako součást německé říše - Čechy a Morava měly sice zachovanou autonomii a vlastní správu, státním prezidentem byl E. Hácha a v čele protektorátní vlády byl Rudolf Beran, ale skutečnou moc měl říšský protektor Konstantin von Neurath
těžká doba pro všechny, kdo nespolupracovali s fašisty a nepřizpůsobili se dané situaci - kontrola prostřednictvím němec. bezpečnosti a policie (gestapo), platnost norimberských zákonů - vyhlazování Židů, drancování zemí, politický a národnostní útisk