Mezinarodni-vztahy

únor 1933 vystoupilo Německo ze Společnosti národů.

Počátkem roku 1934 uzavřelo Německo s Polskem pakt o neútočení, což znamenalo vystoupení Polska z Versailského systému - to mělo za následek snahu ČSR o navázání bližšího vztahu s Ruskem, i přes pochopitelný odpor jeho spojenců z Malé dohody, Rumunska a Jugoslávie.

V roce 1935 byl podepsán francouzsko - ruský pakt a krátce na to i pakt česko - ruský, jehož součástí ale byla doložka zaručující Rusku povinnost vstupovat do válečného konfliktu pouze, pokud tak již učinila Francie.

7. 3. 1936 dochází k německé remilitarizaci Porýní, z čehož plyne zhoršení situace pro francouzské spojence ve střední Evropě. Německo naopak posiluje svůj vliv na Balkáně a v Polsku.

V roce 1937 byl definitivně dokončen pakt Italsko-Německo-Japonský.

23. 8. 1939 - byl sepsán tzv. Ribbentrop- Molotovův pakt mezi Německem a SSSR o neútočení. Smlouva obsahovala i tajnou klausuli o dělení Polska.

1. 9. 1939 Německo vyhlašuje válku Polsku, bleskový útok – je to předstupeň při cestě na východ (SSSR) - začátek 2. světové války

Podle spojeneckých smluv měly Francie a Velká Británie pomoci Polsku mohutnou ofenzívou. Místo toho však vyhlásily blokádu Německa a započaly tzv. „podivnou válku“.

Polsko se brání 17 dní a 17. 9. 1939 Polsko téměř neexistuje

SSSR posunuje hranici do Polska, v říjnu zahrnuje Pobaltské republiky a v listopadu Finsko, čímž si upevnil své pozice pro případnou válku s Německem

Německo po porážce Polska okupuje 9. 4. 1940 Dánsko a Norsko, v květnu 1940 se orientuje na Francii

V květnu 1940 začíná Německá ofenziva proti Francii – po cestě ruší Německo neutralitu zemí Beneluxu

24. 5. 1940 obsazuje Německo severní Francii

z Francie se dostalo téměř 0,5 mil. vojáků do Velké Británie

v červnu 1940 obsazuje Německo střední Francii

14. 6. 1940 padá Paříž (bez boje)

16. 6. 1940 žádá Francie o kapitulaci a 22. 6. 1940 je podepsáno příměří

jihovýchodní Francie a část střední Francie je satelitním územím v čele s Patainem, centrum tohoto území je ve Vichy tj., Vichistická vláda

červen 1940 – hnutí Osvobození Francie v čele s generálem de Gaulem (v Londýně)

v srpnu 1940 začíná Německo letecký útok na Velkou Británii, ale letectvo nebylo pořádně připraveno tj. velké ztráty a neúspěch, Německo Velkou Británii nechalo být

1941 – Německo útočí na Řecko a Jugoslávii

22. 6. 1941 Německo napadá SSSR a začíná tak 2. etapa 2. Světové války (1. etapa zahrnovala zničení sousedů)

Německo se snaží zlikvidovat Moskvu a dostat se do oblasti Donbasu, ke zdrojům surovin, které Německu chyběli

Severní armáda směřovala svůj postup směrem na Leningrad, který obklíčila v listopadu, armáda Střed rychle dobyla Kyjev. Němcům se nepodařilo roku 1941 dobýt Moskvu. V roce 1942 pak svou pozornost zaměřili směrem na Kavkaz, tento nezdar znamenal stop rychlému Německému postupu a zvrat ve válce.

léto 1943 – bitva u Kurska – završení zvratu - pro Německé vojáky skončila válka smrtí nebo zajetím

od roku 1943 je Německá armáda nucena ustupovat – ústup je řízen armádou SSSR a poté spojenci

do ledna 1944 bylo osvobozeno území SSSR

16. 4. 1945 začíná boj o Berlín, který 2. 5. 1945 padá a 8. 5. 1945 je podepsána bezpodmínečná kapitulace Německa – nebyl u toho Žukov a tak se 9. 5. podepisuje znovu a Německo definitivně kapituluje = končí válka v Evropě, pokračuje se ale v Asii, kde Japonsko kapituluje až 2. 9. 1945 (jednání s Japonskem nebyla dokončena – Kurilská oblast)

mocnosti za 2. války byli Velká Británie, USA a SSSR – Francie prakticky neexistovala

v průběhu 2. války bylo usmrceno 6 mil. Židů – Německé konference, ve Vensée bylo rozhodnuto o vyhlazení, nucených pracích apod. pro Židy

Pro celé meziválečné období je charakteristická nespokojenost s Versailleským systémem. A to jak ze strany států poražených, tak i vítězných. I z takových důvodů vznikaly poválečné dohody a spojenectví. (např. 1920- Malá dohoda)