Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Německo jako poražená země zažívá hospodářský úpadek, vzniká nespokojenost obyvatel, propukají různá povstání a dochází ke vzniku dělnických, vojenských a námořnických rad (republika rad v Bavorsku a Berlině (vyhlášena socialisty)). Vzniká Komunistická strana Německa. Moc je v rukou Rady lidových zmocněnců.
1919 (pravicoví socialiste proti reformistické politice) – krvavě potlačeno => rozkol mezi sociálními demokraty a komunisty. Likvidace revolučních ohnisek. V roce 1919 proběhly 1. poválečné volby, v kterých vítězí sociální demokracie, Křesťansko-demokratické lidové strany a Demokratické strany (strany vytvořily koalici). => vzniká tzv. výmarská republika (název podle města, kde byla přijata demokratická ústava), která se snažila být demokratická, byla tvořena 16 spolkovými zeměmi a jejímž prezidentem byl Friedrich Ebert. Výmarská republika existovala od r. 1919 do r. 1933, kdy se pak moci ujal Hitler.
Od srpna 1923 vládla tzv. velká koalice (kancléř Gustav Stresemann) - konec pasivní rezistence, stabilizace marky, potlačeno revoluční hnuti i Hitlerův-Ludendorffův puč proti výmarské republice (listopad 1923 v Mnichově). Hitler je uvězněn (vznik programového spisu Mein Kampf). Byla zakázaná Nacionální socialistická německá dělnická strana - NSDAP. Je prosazovaná politika tzv. dorozuměni, tj. obnoveni ekonomické a politické moci Německa s pomoci západních velmoci - půjčka bank (vliv V. Brit., USA).
Současně je budována tzv. černá říšská obrana – vznik bojových svazů proti výmarské republice – Svaz frontových bojovníků a ozbrojené složky obnovené Hitlerovy strany – SA, úderný oddíl NSDAP – pro nacisticky teror a SS – ochranný oddíl, původně Hitlerova osobni straž (v čele Heinrich Himmler).
Světová hospodářská krize – 1929-1933. V Německu měla krize hluboké důsledky ve všech odvětvích – úpadek občanských demokratických stran. Stoupa vliv NSDAP, je to nejsilnější strana v době krize - demagogie: navenek obhajoba národních a sociálních zájmů pracujících (vliv na střední vrstvy ohrožené krizí a část dělníků) + extremní nacionalismus (šovinismus) a touha po odplatě => ovládnout Evropu, zničit SSSR.
30. 1. 1933 říšský prezident Paul von Hindenburg jmenoval Adolfa Hitlera říšským kancléřem. 1. 2. 1933 rozpuštěn Říšský sněm, likvidace demokracie, pronásledovaní odpůrců. Opory nacistické totalitní moci policejního státu, tzv. „třetí říše“ - ozbrojené oddíly SS a SA, gestapo, bezpečnostní služba SD (Reinhard Heydrich), justiční aparát, koncentrační tábory.
S pomoci říšské obrany a oddílů SS byl zlomen odpor „lidového“ křidla strany => čistka, tzv. „noc dlouhých nožů“ z 29. na 30. 6. 1934 – krvavý teror, zavražděno přes 1 000 členů SA - upevnění Hitlerovy moci. Po smrti prezidenta Hindenburga 2. 8. 1934 se Hitler stává hlavou německého státu – titul „vůdce a říšský kancléř“.