Mezinarodni-vztahy

RUSKO 1917 – 1924

Rok 1917 byl pro Rusko osudový, rojily se zde plány a výhledy nových cest. Stav státu a společnosti počátkem roku 1917 byl napjatý a car a jeho vláda už neměli žádného ochránce.

BŘEZNOVÁ REVOLUCE (8. – 12. 3. 1917)

zima 1916 – 1917 byla velmi krutá a proto se množily hladové bouře a stávky, při nichž se ozývaly i politické požadavky, vagóny s potravinami uvázly na dráhách Ruska

8. 3. – živelné bouře, do ulic vyšlo 85 tisíc demonstrujících

9. 3. – demonstrace se zvětšily (150 – 200 000 lidí), studenti přijímaly role agitátorů

11. 3. – třetí den od počátků nepokojů se do situace vkládají úřady a snaží se o potlačení demonstrací

12. 3. – vláda odstoupila

13. 3. – ustanovení Prozatímní vlády

15. 3. – car Mikuláš II. ve svém carském železničním voze na nádraží v Pskově odevzdal abdikační listinu generálnímu štábu a den poté se vzdal práva na trůn i velkokníže Michail (nespokojena byla i buržoazie, která připravovala převrat – chtěla svrhnout cara Mikuláše II. a dosadit na trůn jeho bratra Michaila. Revoluce byla podporována Velkou Británií i Francií, protože uzavření separátního míru by je poškodilo).

panování Romanovců skončilo, ustavuje se prozatímní vláda, která koncem léta vyhlašuje Ruskou demokratickou republiku, v jejímž čele stojí kníže Lvov (předseda vlády – Kerenskij)

Vznikají sověty (česky rady, původně stávkové orgány ruských dělníků, později politické organizace, které sehrály velkou roli v politickém životě Ruska roku 1917, byly bolševiky zneužity) dělnických, vojenských, rolnických zástupů jako mocenské orgány lidu – zpočátku měli převahu sověty – v rukou menševiků a eserů (příslušníci ruské strany socialistů revolucionářů, početně největší strana v Rusku, vyhrála koncem roku 1917 volby, dělila se na pravé a levé esery, strana byla Leninem zakázaná a jistou dobu přežívala v emigraci).

Prozatímní vláda uzákonila základní demokratická práva, uznala autonomii Finska a Estonska, nezávislost Polska, pokračovala ve válce, což nebylo populární. Prozatímní vláda nesplnila požadavky lidu (pokračovala ve válce), pokračují protiválečné demonstrace – lid donutil k rezignaci ministra války Alexandra Gučkova a ministra zahraničí Pavla Miljukova. Je vytvořena první koaliční vláda, do které vstoupilo 6 socialistů z řad menševiků a eserů (bolševici byli v menšině), byla přijata rezoluce, která schvalovala spojení s buržoazií. Po chaotickém pokusu o převrat 16. – 17. 6. 1917 byl Lenin spolu se svými 9 soudruhy obžalován z pokusu o převrat a z velezrady. Utekl do Finska, skončilo tím dvojvládí, byla vytvořena 2. prozatímní vláda. Z Finska v dopisech naléhal Lenin na vedení své strany, že je třeba připravit povstání proti Kerenského vládě, za svého nástupce si našel Lva Trockého. Byl to schopný řečník a organizátor a tak začala velká agitace bolševiků mezi lidmi (hesla bolševiků: Půdu a mír, Vezměme si nakradené, Vojáci běžte domů – čeká vás půda a žena). Potom nastal pod vedením Trockého a za dohledu Lenina listopadový převrat.