Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
část slovenské armády připravuje převzetí moci (nevyhovuje jim Tisova vláda)
slovenská armáda se měla přemístit na Dukelský průsmyk a vpustit sovětskou armádu na naše území
1943 – Beneš navštěvuje Moskvu, protože dochází ke zvratu na frontě a velmoci se dohodli, že ČSR bude osvobozeno SSSR a tak jede Beneš podepsat česko-sovětskou dohodu o spolupráci za války a o poválečné spolupráci (12. 12. 1943) – Beneš s Gottwaldem se dohodli, jak bude vypadat poválečná politická scéna, co bude s Němci v pohraničí apod.
28. 10. 1939 – výročí vzniku ČSR – demonstrace v Praze – zraněn student Opletal – umírá – pohřeb 15. 11. 1939 spojený s demonstrací vysokoškoláků (protiněmecká hesla) – 17. 11. 1939 zátah na vysokoškoláky – koncentráky, pracovní nasazení, české vysoké školy uzavřeny na 3 roky – studenti mohli buď studovat dál na německých univerzitách, odejít na slovenské univerzity nebo nestudovat a studium dokončit po roce 1945 v rychlokurzech
17. 11. – mezinárodní den studentstva
29. 8. 1944 – slovenské národní povstání
23. 8. 1944 – povstání v Rumunsku
srpen 1944 – povstání ve Varšavě
Německo muselo poslat část armády řešit povstání na Slovensku, v Polsku a Rumunsku, místo toho aby tito bojovali na frontě – povstání porazili
5. 5. 1945 – pražské povstání (Květnové povstání českého lidu) – na celém území ČR
5. 5. 1945 - Němci už byli u Prahy, USA se nudili v Českých Budějovicích, ale kvůli dohodám se čekalo do 9. 5. 1945 na SSSR až Prahu osvobodí
Situace v Rusku v letech 1905 - 1924 (revoluce v 1905, v únoru 1917 a VŘSR, NEP,…).
Ruská buržoazní revoluce 1905-1907
První buržoazně demokratická revoluce v Rusku, jejíž hlavní hybnou silou byl revoluční proletariát, vedený marxistickou stranou. Vypukla v důsledku vnitropolitických problémů a neúspěchů Ruska v rusko-japonské válce v letech 1904-1905. Revoluce začala tzv. krvavou nedělí 22. 1. 1905, po níž následovala vlna stávek a nepokojů v hlavních centrech země. Současně s dělníky se bouřili rolníci a některé utlačované národy carské říše. Velký ohlas mělo povstání na křižníku Potěmkin (červenec 1905). Všeruská generální stávka v říjnu 1905 donutila cara dne 30. 10. 1905 vydat tzv. Manifest 17. října, jímž přislíbil občanské svobody a svolání státní dumy. Vrcholem revoluce bylo prosincové ozbrojené povstání v Moskvě 1905, jež však bylo vládou potlačeno. V letech 1906 až 1907 byla zlikvidována i další revoluční vystoupení, v červnu 1907 byla rozehnána 2. státní duma a nastolena stolypinská reakce.
Přes formálně konstituční režim zůstalo Rusko nadále absolutistickou říší, revoluce 1905-1907 však otřásla pilíři carského samoděržaví a připravila půdu pro budoucí revoluční vystoupení. Měla velký ohlas v řadě evropských zemí, bezprostředně ovlivnila zejména boj za všeobecné volební právo v Rakousko-Uhersku vrcholící na podzim 1905, rolnické povstání v Rumunsku (1907), revoluce v Íránu, Turecku a Číně.