Pedagogika - stará 1 nejstručnější
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
23. Hodnoty a hodnotová orientace člověka jako součást jeho výchovy
Hodnoty:
hodnotou může být – domov,rodina, vlast, rodná řeč, svědomí, čest, pracovitost, poctivost, pravdomluvnost,, blahobyt, komfort, kariéra, společenské postavení, vliv, pocit obdivu, závisti,…
to, co je k životu nezbytné, nutné, potřebné a užitečné, ale i to, čeho si vážíme, co obdivujeme, co ctíme i to, co milujeme, co je nám drahé
své rozmanité hodnoty mají jak jednotlivci, tak skupiny (liší se výběrem hodnot)
rodiny, dětské i pracovní kolektivy, etnické skupiny, organizace, profese, strany, církve, státy, velké i malé společenské skupiny se integrují od ostatních především tím, co pokládají za důležité a žádoucí, tedy svými hodnotovými orientacemi, postoji, programy a manifesty
některé hodnoty, které neprotiřečí humanismu tolerujeme, i když je třeba nesdílíme; hodnoty humanismu, demokracie, práv a svobod
lidské hodnoty a hodnocení můžeme vyložit na základě evoluce
objevuje se nový systém – subjekt na jedné straně a objekt na straně druhé, mezi nimi je vztah vzájemné interakce na základě signalizace, která odpovídá určité formě dráždivosti
duševní život umožňuje orientaci v prostředí na základě přibližování se k příznivému a vzdalování se od škodlivého
vztah S-O je elementárním axiologickým vztahem
S-O tvoří samoregulační systém; hodnotou a kladným stimulem je to, co uspokojuje potřeby subjektu
člověk tvoří nové hodnoty - kultura = „druhá příroda“
Druhy hodnot:
hodnoty biologické
Hodnoty vitální – odpovídají potřebám lidské přírodní podmíněnosti a existence (potřeba sytosti, tepla, pohybu, spánku, bezpečí, potřeba pátrat, objevovat,…)
Hodnoty sociální – vyplývají ze vztahu člověka k druhým lidem a k sobě samému mezi nimi (potřeba asociace,tzn. touha po družnosti, citové odezvě, touha podobat se ostatním, být s nimi solidární, potřeba uplatnit se a prosadit se ve skupině, soutěžit a mít úspěch, být uznáván, oceňován , obdivován,… - tzv. potřeby egotické)
Vyšší hodnoty – jsou pouze prostředky k uspokojování základních potřeb, které se mimořádně zjemnily, znáročněly, zduchovněly. Základní potřeby vstupují do nových souvislostí, objevují se ve vyšších etážích, tam k nim přistupují potřeby nové
např. potřeba jíst a pít – základní potřeba – odlišnost ukojení hladu u zvířat a u lidí, rozdíl v opatřování potravy – pěstování plodin, chov dobytka, výroba potravin a nápojů; člověku nestačí zahnat hlad jakýmkoli způsobem, chce jíst pravidelně, nezávisle na roční době, rozmanitě, zdravotně nezávadně, chutně, klidně, úpravně,…
Civilizační hodnoty – jsou podmínkou i výsledkem společenské organizace (stát, právo, rodina, společenské asociace a skupiny), komunikace (řeč, písmo, prostředky šíření informací), výroby a směny (technika, ekonomika) a poznání (kolektivní zkušenost, užitá věda)
Duchovní hodnoty – objevují se ve společnosti jako kultura v užším slova smyslu; potřeba hledat podstatu a smyslu, zdůvodněný řád autentického lidského života, dobro, krásu, svobodnou a uvědomělou lidskost