material-k-uceni

40 

TD   

soustavu. Jen u některých skupin (např. u ježovek) vykonává rytmický svíravý pohyb centrální orgán cévní soustavy 
zvaný osový (axiální) sinus. Určitou náhradou činnosti srdce a tepen jsou řasinkové epitely, které vystýlají všechny 
tělní dutiny ostnokožců. 
 
- Polostrunatci (Hemichordata): mají podle některých autorů částečně otevřenou cévní soustavu. Jinde se uvádí, že 
oběhový systém má otevřené i uzavřené části. Údaje v tomto směru ale nejsou příliš jednotné. Jejich krevní systém 
připomíná krevní oběh kroužkovců. Mají však navíc tzv. srdeční lakunu a svalnatý perikard při hřbetní straně těla 
nad notochordem. 
 

Uzavřená cévní soustava - Systém uzavřených trubic, ve kterých proudí krev nebo míza, nedocházi k volnénu rozlévaní krve mezi buňky 
- Výměna látek se děje difuzí přes stěny kapilár - U většiny obratlovců je i mízní oběh – míza obstarává rozvod živin z trávicí soustavy do tkání, krev – rozvod plynů. 
 
- Nejprimitivnější typ je u pásnic (Nemertea) - cévní systém se skládá z centrální hřbetní cévy a dvou postranních 
cév. Napříč těla jsou tyto podélné cévy propojeny větším počtem okružních cévek. Ve hřbetní cévě proudí krev 
směrem k hlavovému konci, v postranních obráceně. Nemají srdce, krev je poháněna stahováním tepen pomocí 
svalů. Jejich krev je většinou bezbarvá, i když u některých se vyskytují zelené či červené pigmenty. Dýchají celým 
povrchem těla. (ostatní Diblastica - bez cévní soustavy nebo její úlohu přejímá gastrovaskulární systém) 
 
- Kroužkovci (Annelida): vychází z homonomní segmentace těla, hřbetní tepna (arteria dorsalis) a podstřevní žíla 
(vena subintestinalis) a spojky mezi nimi, pohyb tekutin kontrakcemi svalů kolem cév nebo ve stěnách cév. 
Máloštětinatci mají navíc ještě žílu pod břišní nervovou páskou (vena subneuralis). U žížaly – spojky tvoří pět párů 
srdcí, svalovinou obalených oblastí v cévách. Jejich nepravidelné stahy ženou krev směrem dolů k ventrálním cévám 
a rovněž tak směrem vpřed k cévám zásobujícím přední články těla. Jak srdce, tak i hřbetní céva mají záklopky 
zabraňující zpětnému proudění krve. 
 
- Strunatci (Chordata): mají uzavřenou cévní soustavu. Výjimkou jsou jedině pláštěnci. Jejich vakovité srdce je 
uloženo na břišní straně těla poblíž žaludku. Z předního konce vede široká žaberní céva, jejíž větve vedou do 
přepážek mezi žaberními štěrbinami na hltanu. Ze zadního konce srdce vybíhá střevní céva. Její odbočky směřují k 
jednotlivým orgánům, kde se otvírají do prostorných lakun. Krev ze srdce proudí střídavě buď do žaberní, nebo do 
střevní cévy. Krev tedy neproudí stále stejným směrem jako u jiných živočichů, takže cévy jsou střídavě jednou 
tepnami a podruhé žilami. 
 
- Kopinatec (Branchiostoma): cévní soustava není úplně uzavřená, není srdce, pohyby zajišťuje kontraktilní úsek 
žaberních tepen. Venózní sinus (žilný splav) je na břišní straně pod jícnem a sbírá odkysličenou krev z těla i orgánů - 
odzadu z jater jaterní žilou (vena hepatica) a ze stran Cuvierovými žilami (ductus Cuvieri), odtud je odkysličená krev 
nasávána silnostěnnou svalnatou tepnou – břišní (ventrální) aortou (aorta ventralis) do žaber. Po obou stranách 
vybíhá mnoho odboček – žaberních tepen (arteriale branchiales), pronikajících do přepážek mezi žaberními 
štěrbinami, kde se větví v kapiláry. Z nich se krev po okysličení sbírá do výstupních žaberních tepen (arteriae 
epibranchiales), napojených na každé straně těla do jednoho z kořenů aorty (radix aortae dorsalis). Pravý a levý 
kořen aorty se za hltanem spojuje v jedinou silnou hřbetní aortu (aorta dorsalis), kdežto vpředu přecházejí každý 
samostatně v krkavice (arteria carotis). Ty se větví v krevní síť, zásobující krví hlavový oddíl těla. Hřbetní aorta vysílá 
odbočky do všech tělních orgánů za hlavou. Odkysličená krev se z těla sbírá postranními žilami kardinálními. Z 
kardinálních žil je krev vedena žilami Cuvierovými zpět do žilného splavu. Z ventrální strany těla sbírá opotřebovanou 
krev žíla podstřevní (vena subintestinalis), která ji vede do vrátnicové žíly (vena portae). Ta se větví v krevní síť 
jaterního vaku střeva (vrátnicový oběh jaterní). Odtud se krev sbírá do jaterní žíly (vena hepatica), která ji vede zpět 
do žilného splavu. 
- Kruhoústí: podobné jako kopinatec. Rozdíl jen v tom, že mezi žilným splavem a břišní aortou je dvoudílné srdce, které předsíní nasává odkysličenou krev ze žilného splavu a komorou ji vystřikuje do břišní aorty. Cuvierovy žíly jsou 
u nich vyvinuty jen na jedné straně. Počet žaberních tepen je zredukován podle počtu žaberních přepážek. 
- Paryby a ryby: princip stejný jako u kopinatce, dokonalejší srdce: Předsíň, komora, tepenný násadec, chlopeň. 
Dvojdyšné ryby: ze 6. páru žaberních tepen vystupují cévy k plicním vakům.