1. Sociologie práva, transformace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Otázka nerovnosti a spravedlnosti v rámci sociální stratifikace a sociální mobility mezi lidmi se v 90. letech stala probíraným tématem. Obecně se očekávalo, že s popřením komunistického převratu v roce 1948 dojde k otevření vzestupné mobility a tedy i větším možnostem těch sociálních vrstev, které byly od roku 1948 režimem znevýhodňovány. Do těchto vrstev spadali příslušníci inteligence, podnikatelé, církev a její zastánci a ostatní „politicky nespolehliví“ občané. Stejně tak se tiše čekalo, že socialismem zvýhodněné skupiny projdou naopak mobilitou sestupnou vedoucí k poklesu jejich životních šancí. Výzkum českých sociologů v 90 letech vyústil k sepsání díla Petra Matějů a Kláry Vlachové Nerovnost, spravedlnost, politika, kde je „jednou z cest, jak se k jednotlivým životním šancím přiblížit, je proniknout do stránek sociálního rozvrstvení a zjistit, kdo se cítí být „vítězem a kdo spíše „prohrávajícím““ [Matějů, Vlachová. 2000 str. 12]. To znamená, že člověk, který má pocit, že mu společnost „nehází klacky pod nohy“, může sám sebe ve společenském žebříčku vnímat vysoko, aniž by v daný moment dosahoval stejně vysokých příjmů, jako člověk, který má pocit odcizení od společnosti, nerovných příležitostí a zavřených dveří.8
Dále se objevují otázky na to, jak se ve společnosti mění pohled na bohatství. Zdali ho lidé vnímají stále jako něco nespravedlivého (důsledek protekce, konexí, nepoctivosti a špatného systému), anebo naopak jako výsledek dřiny a talentu některých jednotlivců. Podobně tak je tomu, přihlédneme-li na otázku chudoby.
Mezi póly bohatství a chudoby stojí střední třída, na jejíž velikosti a stavu závisí legitimita nerovnosti. Střední třída stmeluje společnost a zmenšuje tak nebezpečí jejího rozpolcení. Pokud se lidé, kteří objektivně spadající do střední třídy, přestanou cítit být jejími členy, představuje tento stav ve větším měřítku potenciální politickou změnu.9
Zdroje literatury:
Přibáň, J. 1992. „Několik poznámek k sociologii práva.“ Sociologický časopis 28(6): 770-782.
Večeřa, M., M. Urbanová 1994. Základy sociologie práva. Brno: Masarykova univerzita.
Večeřa, M., M. Urbanová 2011. Sociologie práva. Plzeň: Aleš Čeňek.
Přibáň, J. 1992. „Několik poznámek k sociologii práva.“ Sociologický časopis 28(6)
Přibáň J. Disidenti práva. Praha: Sociologické nakladatelství. 2001
Srov. Přibáň J.Sociologie práva: vývoj a trendy po roce 198, Sociologický časopis, 2002, Vol. 38 (No. 1-2: 79-87)↩
Legalita = zákonnost, všeobecná závaznost zákony↩
Legitimita = oprávnění, uznání, ospravedlnění právního řádu. V moderním státě úzce spojena s právním státem a demokraticky vytvářeným právním řádem↩
Srov. Přibáň J. Disidenti práva. Praha: Sociologické nakladatelství. 2001↩
Zákon č. 198/93 Sb.↩
Nález ústavního sousu České republiky, č 19/93 Sb. Viz Sbírka rozhodnutí Ústavního soudu ČR 1994/95, sv. 1, č. 1↩
dle tehdejších studijí bylo Československo v roce 1989 jednou ze mzdově „nejnivelizovanějších“ zemí na světě.↩
Srov. Matějů, Vlachová. Nerovnost, spravedlnost, politika. 200. str. 9↩
Srov. Matějů, Vlachová. Nerovnost, spravedlnost, politika. 2000 str 11↩