3. Vybraní představitelé sociologie práva II. - Marx, Weber, Ehrlich

Sociologie by měla usilovat o porozumění smyslu sociálního jednání – odtud označení SOCIOLOGIE.

Je zakladatelem nehodnotící sociologie – neoznačovat své cíle za dobré či špatné, žádoucí či nežádoucí, protože naše zkoumání je ovlivněno třemi faktory:

1. Volbou tématu (čímž zavrhuji témata další)

2. Jsem omezen vlastními znalostmi a schopnosti

3. Vybírání si dat, která budeme zkoumat

Moc definuje jako šanci prosadit svůj názor v sociálních vztazích i přes odpor druhých – autorita je legitimní mocí, tj. mocí uznávanou a schvalovanou.

Pojem panství označuje způsob legitimizace autority a Max Weber ji rozdělil podle způsobu legitimizace na:

• Tradiční – V níž je autorita legitimizována tradicí

• Charismatický – kdy je autorita legitimizována podle charismatu jejího nositele

• Legální – Kde autorita je legitimizována na základě racionálně stanovených předpisů a zákonů

Ve Weberově pojetí je byrokracie typem legálního panství. Jedním z klíčových prvků byrokracie je racionalita (tj. byrokratický systém postaven na základě racionálních zákonů a pravidel).

Podle něj se ideální typ organizace vyznačuje následujícími rysy:

- Psaná pravidla

- Hierarchie pravomocí (Měl by být aplikován model pyramidy, kde vrcholní úředníci kontrolují úředníky níže postavené, s čímž souvisí i to, že výše postavení úředníci musí řešit rozmanitější případy, což vyžaduje jistou flexibilitu)

- Od úředníka je očekáváno, že bude pracovat s fixním platem na plný úvazek, úsilím a s ním spojený i kariérním postupem. Rozdílem v takovéto formě úřednictví je oproti předmoderním formám to, že je nutná jistá kvalifikace

- Dalším bodem je rozvoj byrokracie, kdy úředníci již úřad nevlastní, ale jsou v něm pouze zaměstnáni

Díla:

Protestantská etika a duch kapitalismu – v díle hledá příčiny vzniku ideálního kapitalismu. Kapitalismem však nemyslí pouhé snahy hromadit peníze a jeho původ nalézá v protestantství – západní společnosti.

Economi and society

Weber versus Marx

Weber i Marx se zabývají sociální stratifikací, což je rozdělení společnosti do různých segmentů, čímž se vyznačuje nerovnost.

Marx říká, že ústřední roli ve společnosti hraje práce, která je zásadní pro přežití. Marx chce vytvořit beztřídní společnost, kde nebude majitel a dělníci, ale všichni budou dělníci a budou si rovni a budou vydělávat stejné peníze.

Weber zavrhuje Marxovu koncepci třídního boje. Nepopírá, že ke konfliktu tříd dochází, ale nevidí jediné východisko ve vytvoření beztřídní společnosti. Weber chce vytvořit soubory pravidel, které budou obsahovat hospodářský, sociální a právní řád, kterým by se řídila distribuce materiálních statků, prestiže a moci.

A tak dělí společnost na třídy, stavy a strany

• Vlastnické třídy (dělení dle příjmu plynoucího z vlastnictví statků)

  • pozitivně privilegovaní - vlastníci statků

  • mezilehlá třída - příjmy z podnikání nebo vzdělání

  • negativně privilegovaní - chudí, dlužníci