Pozorování dřeviny třešeň ptačí - seminární práce

Masarykova univerzita

Pedagogická fakulta

KATEDRA BIOLOGIE

Dendrologie pro základní vzdělávání

Seminární práce

Pozorování třešně ptačí (Prunus avium)

Vypracoval: Daniel Sikora

UČO: 430115

Studijní kombinace: přírodopis, matematika

Datum: 15. 6. 2015

Zadala: Mgr. Libuše Vodová, Ph.D.

Cílem této seminární práce je zpracování údajů získaných pozorováním fenologických fází a především zachycení významných sezónních proměn vybraného druhu dřeviny v průběhu semestru v intervalu 1 – 2 týdnů.
Výsledky jsou v závěru zpracovány do tabulky, která má stručně shrnovat mnou zachycené nejvýznamnější sezónní proměny projevující se od března do května tohoto roku.

K vypracování své seminární práce jsem si vybral třešeň ptačí (Prunus avium), neboť jsem ji měl možnost pozorovat přímo na zahradě našeho domu.
Tato dřevina mě mimo jiné také zaujala svým hospodářským významem, zejména sladkou chutí a celkovou využitelností plodů, ale i např. využitím dřeva v nábytkářském průmyslu.

Ke komplexní charakteristice taxonu třešeň ptačí (Prunus avium) jsem nejprve uvedl taxonomické zařazení dané rostliny a charakterizoval vybraný druh dřeviny; určil jsem její typ podle výšky a větvení, její původnost v rámci České republiky, výskyt, ekologické nároky, stupeň ohrožení dle červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich, 2012), stupeň ochrany dle vyhlášky 395/1992 Sb. a její význam.
Dále jsem popsal morfologické znaky dřeviny s důrazem na ty determinační (z čehož především vyplývá to, proč zrovna tato mnou vybraná dřevina se nazývá třešeň ptačí (Prunus avium)).

Při vypracování této práce jsem se řídil pokyny paní Mgr. Libuše Vodové, Ph.D.

Zadanou výzkumnou metodou byla metoda pozorování. Jelikož byla pozorována přímo přírodnina, jednalo se o typ pozorování bezprostřední neboli přímé. Protože šlo o pozorování, během kterého se přírodnina proměňovala, jednalo se také o tzv. dynamické pozorování, jehož dílčím typem je pozorování fenologické. To u vybraného druhu dřeviny probíhalo v intervalu přibližně 2 týdnů po celý semestr.
Pro získání záznamů z pozorování bylo potřeba zdokumentovat údaje fotografiemi, a to alespoň 1 – 2 fotografiemi z jednoho dne pozorování.
Během pozorování bylo nutné postřehnout fenologické fáze celé rostliny a všímat si především jednotlivých sezónních proměn jejich částí, zejména pupenů, listů, květů a plodů.

Pracovní postup:

Pro tuto práci jsem si tedy zvolil již zmiňovanou třešeň ptačí (Prunus avium), vysokou asi 5 – 6 m a starou asi 7 let, nacházející se na zahradě u našeho domu.
Konkrétní adresa: Písek (okres Frýdek-Místek), č. p. 325.
Výzkumnou metodou bylo tedy přímé pozorování, při němž byla v každém dni, ve kterém pozorování probíhalo, daná dřevina fotograficky zaznamenávána
3 – 5 (nejčastěji však 3) fotografiemi.
Na fotografiích z daného dne byl vždy zaznamenán: celý strom (nebo část koruny),
dále také především detail na větvičky bez listů či s listy a hlavně bližší detaily těch částí stromu, které se v průběhu pozorování nejvíce proměňovaly v postupných fenologických fázích, a to pupeny, květy a plody.
Pozorování jsem realizoval v období od 8. 3. do 19. 4. 2015 v intervalu po 2 týdnech, avšak v důsledku následných rychlejších proměn dřeviny v období od 19. 4. do 30. 5. 2015 již v intervalu po 1 týdnu.

Použité pomůcky pro zprostředkování fotografií: