Pozorování dřeviny třešeň ptačí - seminární práce

V období od 8. 3. do 16. 5. 2015: Digitální fotoaparát kompakt Nikon Coolpix P330 bílý
V období od 24. 5. do 30. 5. 2015: Mobilní telefon Samsung Galaxy Trend Plus S7580 bílý

Abych mohl určitá období alespoň přibližně pojmenovat, využívám ve svých výsledcích termíny z fenologie, které uvádím v následujícím teoretickém dodatku:

Teoretický dodatek k fenologickým ročním obdobím

Tato období jsou závislá na fyziologických procesech v rostlině a jejich vnějších projevech. Kromě toho, že rozeznáváme základní 4 roční doby - jaro, léto, podzim, zima - rozlišujeme dále i jejich jednotlivé stupně, které vystihují vztah životních fází k ovzduší.
Zde budu rozlišovat fenologická roční období následovně:
Předjaří - charakterizováno počátkem květu sněženek, rozkvétají lísky, jívy, dřín a olše (kvetou před olistěním – obdobně jako třešeň).
Časné jaro - charakterizováno květem třešní. Odpovídá tomu nástup hlavního vegetačního období.
Plné jaro - charakterizováno květem jabloní, šeříků, olisťují se duby, buky, břízy a další dřeviny.
Časné léto (předletí) - charakterizováno květem většiny lučních trav, ozimového žita, lípy a vinné révy.
Plné léto - charakterizováno počátkem žní ozimového žita, zráním černého bezu, maliníků či kaliny obecné.
Podzim - začíná se zahájením sklizně cukrové řepy. Střed tohoto období je charakteristický setím ozimých obilovin, žloutnutím listí a sklizní dalších okopanin. Konec podzimu nastává opadem listí. Přibližně se shoduje s koncem velkého vegetačního období.
Zima - období vegetačního klidu, když většinou zamrzá půda

(Rožnovský, 1999)

Pozorovaná dřevina:

Taxonomické zařazení:

Říše: rostliny (Plantae)

Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)

Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)

Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)

Řád: růžotvaré (Rosales)

Čeleď: růžovité (Rosaceae)

Podčeleď: mandloňové (Amygdaloideae)

Rod: třešeň (Prunus)

Druh: třešeň ptačí (Prunus avium)

(Novák a Skalický, 2012)

Charakteristika dřeviny

Typ dřeviny podle výšky a větvení: středně vysoký strom. Dorůstá do výšky asi 25 m.

Původnost v rámci ČR: původní druh.

Výskyt podle výškového stupně: od nížin až po členité vrchoviny, do 810 m n. m.

Ekologické nároky:
Teplota: teplomilná dřevina. Poškozují ji pozdní mrazy.
Citlivost na ovzduší: snáší i znečištěné ovzduší.
Biotopy: křovinaté stráně, meze, světlé listnaté lesy.
Rozmanitost: existuje řada kultivarů (odrůdy jako např. srdcovky a chrupky).

Stupeň ohrožení dle červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich, 2012): málo dotčený.

Stupeň ochrany dle vyhlášky 395/1992 Sb.: bez ochrany.

Význam:
Dřevo: dekorativní kresba, výroba nábytku a dýh, důležitá podnož k roubování.
Plody: čerstvé ovoce (přímá konzumace, ingredience pro přípravu moučníků), zpracování na kompoty, džemy, destiláty a likéry.
Případně i další využití i jiných části tohoto stromu.