7. Metody sociologického výzkumu

Techniky sociologického výzkumu

Technika je souhrn speciálních postupů na efektivní využívání některé procedury, způsob sběru empirických dat. Použití techniky musí být adekvátní požadavkům spolehlivosti a platnosti konkrétního empirického sociologického výzkumu.

Technika znamená výzkumný nástroj. Na rozdíl od metody (např. dotazování, sociometrie) jde o konkrétní nástroj sběru dat (dotazník, sociometrický test). K základním technikám sociologického výzkumu řadíme: pozorování, dotazník, anketu, rozhovor, studium dokumentů, obsahovou analýzu, sekundární analýzu, sociometrický test. 5

Výzkumné údaje se zachycují pomocí těchto technik:

1. POZOROVÁNÍ

• Definováno jako technika sběru informací založená na záměrném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímatelných projevů aktuálních prvků, které jsou objektem zkoumání sociální reality (Reichel, 2009, s. 94). Slouží k popisu jednání aktérů.

• Vědecké pozorování na rozdíl od běžného se řídí pevnými zásadami, které můžeme charakterizovat zaměřeností a systematičností

• Rozlišujeme pozorování přímé a nepřímé

  • PŘÍMÉ – pozorování jevu přímo v terénu

    • Přímé dále dělíme na:

      • Nezúčastněné – výzkumník se nestává součástí pozorovaného prostředí (např. zběžné pozorování při návštěvě věznice)

      • Zúčastněné – badatel se stává na určitou dobu součástí zkoumaného prostředí a může zde vystupovat jako výzkumník – neutajené zúčastněné pozorování x cíl jeho práce je utajené – utajené zúčastněné pozorování

  • NEPŘÍMÉ – zpracovává sekundární informace, které jsou uchovány v podobě hmotných pramenů (písemné materiály, audiovizuální nahrávky atd.)

1. TECHNIKA ROZHOVORU – INTERVIEW

• Systém verbálního kontaktu mezi tazatelem a dotazovaným s cílem získat informace prostřednictvím otázek, které klade tazatel.

• Druhy rozhovorů:

• Kategorizovaný rozhovor – probíhá na základě předem připravených otázek, drží se předem připravené formulace a pořadí.

• Nekategorizovaný rozhovor – otázky jsou předem připraveny jen rámcově. Tento typ rozhovoru se více přibližuje běžným životním situacím.

• Dále rozlišujeme rozhovor zjevný X skrytý, individuální X hromadný, měkký (probíhá dialog, při kterém tazatel vyslovuje svoje názory a účast) X tvrdý (tazatel se chová autoritativně)

• V sociologickém výzkumu se nejčastěji používá neutralizovaný rozhovor – tazatel pouze navozuje téma a klade otázky.

• Otázky v rozhovoru:

  • Obecné zásady formulace otázek:

    • Volba otázek musí odpovídat úrovni dotazovaných, vyhýbáme se dotěrným a provokačním otázkám, otázky musí být jednoznačné, přiměřeně dlouhé a nenáročné na paměť atd.