Přednášky SP

- 

dědičnost inteligence – zhruba ze 70 % 

- 

výzkumy dvojčat – zdravotní stav veteránů z 2. světové války – měli podobné psych. i fyzické nemoci  

- 

problém adopce 

  dánský výzkum kriminality adoptivních synů 

10,4% ani biologický ani adoptivní otec nepáchali trestnou činnost 

11,5% adoptivní otec páchal, biologický nepáchal trestnou činnost 

22% biologický otec páchal, adoptivní otec nepáchal trestnou činnost 

36,2% oba otcové páchali trestnou činnost  

- 

teorie biosociální interakce – přirovnání zámku (zděděné) a klíče (prostředí a situace) 

- 

genetické dispozice 

  ovlivňují až ze 70% některé naše schopnosti a vlastnosti, nepředurčují ale lidské chování 

deterministicky 

  samy o sobě nevedou nutně k deviantnímu chování, genetická vloha ale zvyšuje práh 

citlivosti na působení určitých vlivů sociálního prostředí 

 
Sociokulturní determinace sociálního chování 

- 

člověk jako tvor společenský (zoon politikon – Aristoteles) si v procesu enkulturaceosvojuje lidskou 

kulturu a vrůstá do společenských vztahů v procesu socializace 

- 

mluvíme o společnosti (kultuře) v člověku 

- 

společnost je součástí našeho nejniternějšího bytí, vnucuje nám určité způsoby myšlení, cítění a 

jednání (P. Berger) 

- 

německý sociolog Ralf Dahrendorf charakterizuje člověka označením homo sociologicus (tvor 

sociologický) – člověk je uvězněn v sociálních rolích a sítích (nemůžeme z nich vystoupit) 

- 

zastávané sociální role jako typická odpověď na typická očekávání s sebou nesou i určité jednání, 

emoce a postoje 

 
Sociokulturní determinaci můžeme vyjádřit 2 tezemi 

1)  Bez života ve společnosti se člověk nestane člověkem – nerozvinou se jeho lidské vlastnosti a 

schopnosti. 

2)  Člověk je takový, jaká je společnost – člověk se od sociálního života a sociálních vztahů nemůže