Přednášky SP

- 

věcná kompetence – máme informaci, ale nerozumíme jí (lékařská zpráva 

- 

informační zahlcení – informace jsou k dispozice, ale je omezená kapacita našich receptorů 

 
Typy sociální komunikace 

a)  přímá (bezprostřední – nepřímá (přes médium) 
b)  jednostranná (jen k příjemci) – oboustranná (v obou směrech, s výměnou rolí) 

c)  auditivní 

vizuální 
audiovizuální 

d)  intrapersonální (vnitřní řeč) 

interpersonální (diáda, vztah rovnosti nebo nadřazenosti) 
skupinová (triáda, komunikační sítě – kruh, řetěz, hvězda, Y, matice) 
masová 

e)  synchronní – asynchronní (on-line – off-line) 

 
Ve verbálním komunikačním aktu lze rozlišit: 

  záměr mluvčího (jak se pacient cítí) 
  smysl sdělení pro mluvčího (dotýká se ho nějak informace) 
  kódování mluvčím (jak se zeptá) 
  věcný obsah sdělovaného (co ta věta znamená) 
  dekódování příjemcem (pacient vnímá obsah té věty)   

např. jak se pacient cítí 

  smysl sdělení pro příjemce 
  odhad záměru příjemcem 
  efekt sdělení na příjemce (jak to na něho zapůsobí 

Sociologie práva 

K. K. a kolektiv 

23 

- 

komunikace často směřuje pouze ke sdílení pocitů (small talk), umění sdělovat se (A. Moravia 

- 

u verbální komunikace – rozdíl významu a smyslu 

o 

komunikace je ohrožena 

tytéž znaky interpretovány různě, a to znakům přiřazen 

stejné skutečnosti vyjádřené rozdílnými znaky (žargon) 

  odlišný význam (slovo má více významů) 
  odlišný smysl 

a)  slovo je jinak chápáno (svoboda) 
b)  slovo je spojeno s jiným kontextem (vtip) 

- 

sémantika – věda o významech, vztah formy a významu znaků 

- 

diskurs 

  argumentativní vědecká rozprava 
  způsob chápání a porozumění skutečností (Foucalt)