SOCIOLOGIE - odpovědi na otázky ze seminářů (doc.Urbanová)

souvislostech práva, právních vztahů a ostatních sociálních jevů 

3) možnost ​využití některých socioligických metod a technik​ v právní vědě 

● Právní praxi​ - dotýká se více oblastí 

1. oblast právní politik​y - sociologie práva na základně sociologických analýz 

poskytuje podklady pro tvorbu právních předpisů a přispívá k redukci nahodilosti 
při tvorbě pozitivního práva (to má být výsledkem snahy o nalezení efektivní 
p.formy společenských vztahů a řešení určitého sociálního problému) 

2. oblast aplikace práva​ - p. norma je obecným pravidlem chování, které je 

pottřeba v určitých situacích potřeba konkretizovat na jedinečný případ. Aplikace 
p.normy vyžaduje určité znalosti širšího sociologického kontextu, dále poskytuje 
určitou míru možnosti uvážení na straně soudce/správního úředníka aplikujícího 
danou normu, tudíž nejde jen o bezhlavé uplatňování práva, avšak je zde 
zapotřebí i jistá úvaha během jeho aplikace.  

3. ověření efektivnosti práva​ - efektivnost určité právní úpravy/normy lze 

objektivizovat pouze pomocí sociologických nástrojů.  

-

K řešení daného problému tedy nelze přistupovat pouze normativně, neboť každý právní 
problém obsahuje též i problém sociální, což sebou nese spoustu sociálních následků a 
je tedy zapotřebí určitého sociologického nadhledu. To vyžaduje určitou​ sociální 
inteligenci​ (schopnost orientovat se ve společenských vztazích, vnímavost pro obsah a 
formu těchto vztahů) ​sociologickou erudaci​ (základní okruh sociologických znalostí) a 

sociologickou imaginaci​ (podle ​Charlese W. Milla​ - využívat získané informace k 
vytvoření celkového obrazu) 

4) Jaké znáte zakladatele sociologie práva?  

● Charles Louis de Secondat de Montesquiues (1689 - 1755) 

-

jeden z prvních představitelů francouzského osvícenství 

-

dílo: O duchu zákonů 

-

na historickém materiálu dokazuje závislost právních norem státu a soužití na 
zákonec, která jsou určována typem státního zřízení. 

-

Zákony jsou závislé zejména na formě vlády, které zná tři -​ republikánskou 
(aristokratickou nebo demokratickou), monarchistickou, despotickou 

-

každá forma vlády vyžaduje jiné zákony, neboť principem je něco jiného - 
republika ctnost, monarchie čest, despocie strach 

-

existenci různých typu státního zřízení objanuje souladem mezi způsobem vlády 
a fyzickými vlastnostmi země (prostor, klima, způsob života lidu, druhem 
zaměstnání, životní úrovní, náboženskými názory, …) 

-

hlavní zárukou svobody jsou instutuce, které zabraňujá uplatňování svémoce