SP - základy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
INTELIGENCE
schopnost řešit problémy
výsledkem:
mechanická paměť
prostorová představivost
zobecnění a individualizace
logicko-matematická inteligence
slovní inteligence
pohybová inteligence
sociální inteligence (interpersonální)
emoční inteligence (intrapersonální)
EMOČNÍ INTELIGENCE (EQ):
porozumění a zvládání emocí, pocitů a nálad svých i jiných lidí
SOCIÁLNÍ INTELIGENCE (SQ):
schopnost orientace v mezilidských vztazích a žít a komunikovat s lidmi
EQ + SQ = schopnost jednat s lidmi
SOCIOLOGIE
teoreticko-empirická věda o společnosti a společenských vztazích, jevech, procesech a strukturách
vzniká vydělením z filozofie v polovině 19. století
termín sociologie poprvé použil Comte v díle Kurz pozitivní filozofie
PROTOSOCIOLOGIE
období před vznikem sociologie jako samostatné vědy
sociologie jako věda o:
sociálních vztazích a faktech – Durkheim
sociálních jevech – Bláha
sociálním jednání – Weber
nepříjemné skutečnosti společnosti – Dafrendel¨
FEONOMENOLOGICKÁ STUDIE
zkoumá svět každodennosti
lidé se běžně nezajímají, zda je okolní svět takový, za jaký jej pokládají
„věci nejsou tím, čím se zdají být“
PŘEDMĚT SOCIOLOGIE:
RECIPROČNÍ VZTAH PRÁVA A SPOLEČNOSTI
PRÁVO A STRUKTURA SPOLEČNOSTI
= vnitřní skladba společnosti
= např. vliv sociálních vrstev na právotvorbu
PRÁVO A SOCIÁLNÍ VZTAHY
= závislost a ovlivňování sociálních subjektů
= např. vliv práva na formy sociální interakce (rodinné a vlastnické vztahy)
PRÁVO A SOCIÁLNÍ JEVY
OBLASTI SOCIÁLNÍHO ŽIVOTA
= hospodářství, politika, morálka, umění, věda, náboženství
SOCIÁLNÍ SESKUPENÍ
= dav, hnutí, národ
SOCIÁLNÍ ČINNOST
= práce, rekreace
SOCIÁLNÍ PROCESY
= enkulturace, asimilace, industrializace
MECHANISMUS PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI
= tvorba práva, právní vědomí, právní jednání, efektivnost práva
= společenské a právní vztahy, prostředek řešení konfliktů
FUNKCE A ROLE PRÁVA VE SPOLEČNOSTI
= shrnuje fungování práva ve společnosti a sociálním životě
SMĚRY NATURALISMU:
mechanický
biologický
geografický
PARADIGMATA:
první dělení
konsenzuální směr
základem souhlas (konsenzus) s nepsanou úmluvou (společenská smlouva), podle níž budou lidé dodržovat pravidla soužití ve společnosti
teorie konfliktu
forma soužití vyhovuje jen části, ostatní donuceni
odlišné zájmy způsobují konflikty, v jejichž důsledku dochází k vývoji, změně nebo zániku společnosti
interpretativní pohled
zájem společnosti se od velkých sociálních skupin a ideologií obrací ke každodennímu životu
druhé dělení
faktualitické paradigma
existují měřitelná fakta oddělená od jednotlivce
behaviorální paradigma
základem chování individua ovlivněné danou situací
definiční paradigma
důležitější než skutečný stav věcí je jejich chápání samotnými účastníky (aktéry)