Vypracované otázky

•

Vodítkem, které umožní najít významné (podstatné) a nevýznamné jevy, jsou tzv. hodnotové 
ideje. 

• Díky nim se jedinci určitá část nerozčleněné objektivní reality jeví jako zajímavá a 

významná. 

• Ke zkoumání tedy musíme disponovat hodnotovými idejemi: jevy sociální skutečnosti 

nemají význam samy o sobě, ale pouze v souvislosti s našimi subjektivními hodnotami. 

• Z téhož metodologického důvodu neexistuje žádná objektivně pravdivá vědecká analýza 

sociálních jevů, tj. neexistuje objektivní poznání. 

• Sociální realitu rozčleňujeme díky svým hodnotovým idejím —> ve společenských vědách 

tudíž nikdy nebude panovat jednotné hledisko - všechna hlediska a poznatky mají pouze 
dílčí charakter.

•

Sociologické poznání tudíž nemůže být odrážením skutečnosti s hlubokým proniknutím k 
podstatě jevů.

•

3 důvody selhání modelů a prognóz: 

- reflexivita - zdokonalené modely mění i vztah člověka ke světu (chová se jinak)

- lidé se mění podle situace

- konstruovanost - klíčové pojmy, ideály, cíle se stále mění, konstruujeme si je (ideál 

krásy, situace na trhu, apod.)

- nevíme, jaký ten svět je, abychom ho poznali, vytváříme si konstrukce a ty vytváří 

svět

- komplexita soc.světa - je těžké předvídat, když se oproti šachu pravidla hry a 

velikost šachovnice stále mění a zvětšuje (svět se mění, přichází globalizace, je těžké 
cokoliv předvídat)

•

Nejsou-li pojmy podmíněny sociální realitou jako odrazy sociálního života, neexistuje žádné 
spolehlivé měřítko jejich utváření; jediným měřítkem je úspěšnost. Poznávací pluralita v 
sociologii je tedy nevyhnutelná.

•

Sociální poznání má sloužit k tomu, aby umožnilo nějakým způsobem zasahovat do sociální 
reality, regulovat ji