Vypracované otázky

donuceni, i když to pro ně není někdy vůbec výhodné. 

• každý soc. řád privileguje jisté skupiny lidí a diskriminuje ostatní.

• odlišné zájmy způsobují střety a konflikty, které jsou nedílným symptomem dané spol., příčinou 

jejího vývoje, změny či zániku.

• Karl Marx - tvrdil, že jednotlivé třídy mezi sebou vedou boj a proto je společnost v konfliktu, 

protože jsou zde jiné potřeby. Probíhá boj o moc, nedostatkové potřeby a proto je jednota 
společnosti pouze iluze. Konflikt vychází ze společenské struktury a hierarchie, ne z lidské 
podstaty.

• K.Marx, L. Coser, C. W. Mills, R. Dahrendorf

Interpretativní paradigma

• přesunuje zájem společnosti do velkých soc. skupin i od velkých ideologií ke každodennímu 

životu lidí. Spol. existuje díky tomu, že její řadoví členové svým jednáním, stále znovu, spol. 
vytvářejí.

• k této teorii patří zejména symbolický interakcionalismus a fenomenologická sociologie

• Weber - zastával mikrosociální přístup, což byl rozdíl oproti ostatním paradigmatům. Kladl si 

otázku: „jak lidé interpretují svět?“. Rozeznával tři lidské pudy:

 A) člověk reaguje na věci podle přikládaného smyslu
B) význam věcí se vytváří v interakcích mezi lidmi
C) význam věcí není stálý, protože se mění i interakce mezi lidmi

• Jiné vymezení (podle Riztera): 

Paradigma = způsob jak dělat vědu, vykládat realitu

• Do teorie vědy zavedl pojem paradigma americký historik vědy T. S. Kuhn (1922-1996)

• Paradigma zde označuje převládající model (např. newtonovskou mechaniku), který je 

badateli určité vědní disciplíny považován za vzorový. 

• Kuhn hovoří o fázi „normální vědy", kdy badatelé toto paradigma používají na nové předměty