Vypracované otázky

Nejlépe lze vymezit pomocí předmětu jejího studia:

      →  společnost: souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých a to v určitém 
historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu, jehož parametry mohou svým jednáním 
ovlivňovat jen částečně
      →  strukturace společnosti: vnitřní skladba, sociální stratifikace jako hierarchická 
diferenciace sociálního statusu do vertikálních vrstev
      → sociální vztahy: vzájemná závislost a ovlivňování sociálních subjektů (zejména sociálním 
jednáním)
      → sociální jevy: způsoby jednání, myšlení a cítění existující mimo jedince a schopné 
sociálního tlaku
          → oblasti sociálního života: hospodářství, politika, morálka, umění, náboženství, věda
          → sociální seskupení: sociální skupiny, dav, hnutí, národ
          → sociální činnosti: práce, rekreační činnost
          → sociální procesy: enkulturace, industrialiace, asimilace 

4. Základní sociologická paradigmata 

(Kulturní vložka)

 z

3

60

Sociologie práva 1.semestr Kristýnka Tranů



Konsensuální směr

• Společnost je systém vzájemně propojených prvků. Ekonomické, náboženské a kulturní prvky 

mají být v souladu, v případě že je narušen jeden, ovlivní to všechny.

• Předpokládá, že základem sociálního řádu je nepsaná úmluva, podle níž lidé se více či méně 

vědomě zavazují, že budou dodržovat pravidla umožňující vzájemné soužití. 

• Protože jsou odkázáni jeden na druhého, snaží se maximalizovat výhody, které z této 

skutečnosti plynou a minimalizovat nevýhody. 

•  Filozofickým základem je teorie společenské smlouvy

• T. Parsons, R. K. Merton

Konfliktní paradigma

• jakákoli forma soužití vyhovuje jen části zúčastněných. Ostatní jsou k účasti v daném soc. řádu