Anglie

Všeobecná charakteristika vývoje

• Rozvoj měst, obchodu (vlna), vztahů

• Zájmy šlechty se nesjednocovaly se zájmy panovníka

• Jan Bezzemek ztratil spoustu francouzských držav

1215 – Jan Bezzemek podepsal Magnu chartu libertatum (král ji vyhlásil za neplatnou) = baroni sepsali soubor výsad, které jim měli zajistit rozhodující postavení ve vládě

Magna charta libertatum

• Základy anglického ústavního vývoje; v 19. Století byla prohlášena za začátek parlamentní demokracie

• Počátek ústavních svobod – panovník nemá právo sáhnout na majetek nebo život barona bez soudu

• Základ finanční pravomoci parlamentu – štítovné a jiné poplatky byly vázány na souhlas baronů

• Základ ústavních práv parlamentní vlády – při nedodržení Charty mohli baroni vystoupit proti králi

• Opozice baronů proti králi – Simon z Montfortu; svolal v roce 1258 velkou radu a z ní parlament (27 baronů), sestavil Oxfordské provize – požadavky – výkon panovnické moci kontrolován barony

• O rok později byly vydány Westminsterské provize - nesouhlas rytířů a menších feudálů vůči vyšší šlechtě (baroni); proti zvýšené stavovské moci ve správě a soudnictví (akceptovány)

• Občanská válka (1263-1265) – mezi šlechtickou opozicí a králem; král zajat a v roce 1265 svoláno reprezentativní těleso považováno za první anglický parlament - shromáždění rady (Great council) – skončil 1265 smrtí Simona z Montfortu (Edvardem I.)

• Ekonomický růst, změny ve struktuře společnosti, sblížení ekonomických zájmů měst a šlechtických velkostatkářů; produkce vlny; velkostatkáři ohrazovali své území, vznikla skupina bezzemků

• Morová epidemie – 14. Století

• Statut of Labourers – stanoveny pevné ceny (mzdy) plošně v celé zemi

• Nové rozvrstvení – důležitý i majetek; odstranění stavovské bariéry mezi nižší šlechtou a bohatými měšťany -> posílení střední a drobná statkářská vrstva (gentry); likvidace feudálních povinností ustálila postavení freeholders – svobodní držitelé půdy; copyholders – poddaní, platili rentu šlechtě

Systém státních orgánů

• Centrální

  • 1295 – Edvard I. Svolal parlament (vzorový) – král potřeboval finance na tažení, slíbil, že příště budou daně vypisovány se souhlasem parlamentu; parlament = Common Council of the Realm; 14. - 15. Století – rovnováha mezi panovníkem a parlamentem

  • Parlament měl zákonodárnou, soudní a finanční pravomoc

  • Impeachment – žaloby na zneužívání úřední moci státním úředníkem; podávala dolní sněmovna = základ ústavní odpovědnosti ministrů

  • Zákon o ztrátě cti a občanských práv – úředník byl nepřijatelný politicky; byl nutný králův souhlas (zpočátku smrt, pak konfiskaci majetku) = základ politické odpovědnosti vlády

  • Ve 14. Století rozdělení parlamentu na dvě sněmovny

  • Kolektivní petice – hrabství se obracela na krále kvůli místním křivdám; integrovány do parlamentních výnosů

  • 1343 – baroni a duchovní se sešli spolu a rytíři s měšťany se sešli spolu -> rozdělení na Horní sněmovnu (sněmovna lordů = House of Lords) a Dolní sněmovnu (komora obcí = House of commons); funkce speakera, který se později stal předsedou Dolní sněmovny (rytíř)

  • Hlavní ceremoniář Sněmovny lordů = Usher of the Black Rod – žádal o přítomnost lordů i poslanců v době, kdy král osobně uděloval souhlas přijatým zákonům; příkazy k uvěznění osob etc.

  • Do dolní sněmovny původně voleno (kritérium držby určitého množství půdy), zastupovali celé království

  • Mandát horní sněmovny se stal svobodný -> parlament chápán jako reprezentant celého ,,stavovského národa’’

  • Procedura přijímání zákonů – bill = osnova zákona, kterou schválili a pak schválil i král -> zákon

    • Statute, act – navrhl král a parlament schválil