Anglie

Rozdíly mezi equitas a common law:

• Nebylo třeba writu – stačilo písemné podání žalobního důvodu

• Zajištění a uvěznění pro pohrdání soudem – u common law bylo rozhodnutí náhrada škody (případná exekuce), možnost dobrovolného plnění; Equity mohl nařídit, aby obžalovaný splnil smlouvu nebo mu mohl zakázat jednat určitým způsobem

• Nepřítomnost porot – kancléř rozhodoval sám

• Kancléř se rozhodoval podle sebe, ne podle precedentů; pravidelné záznamy vznikaly až v 16. Století (existovala ovšem ústní tradice)

Vznikly dva odlišné systémy soudů; common law bylo díky equity doplňováno a zdokonalováno.

Pozdní středověký stát, absolutní monarchie a její krize v 15.-17. Století

Všeobecná charakteristika vývoje

• Válka růží oslabila vysokou šlechtu v 15. Století

• Tudorovská dynastie nastoupila na trůn (Jinřich VII.) a upevňovala svou moc

• Nárůst tuláků a žebráků kvůli krizi; krvavé zákonodárství – proti nim

• Jindřich VIII. Provedl náboženskou reformaci – stal se hlavou anglické církve; církevní majetek byl sekularizován ve prospěch královské pokladny; přímé řízení církve má Vysoká komise

• Královna Alžběta I. Byla na parlamentu závislá v otázkách finančních

• Anglie měla parlament a malou armádu (ostatní absolutistické země ne)

• Za Jakuba I. Stuarta skončilo období udržování smíru s buržoazií

• Buržoazie byla na vzestupu, docházelo ke střetům mezi králem a parlamentem; královský dvůr se dostal do konfliktu s částí šlechty a s městy

• Petition of Right 1628 – Prosba o právo – jeden z dokumentů, který se podílel na tvorbě ústavy; předpokládalo se, že pokud panovník vládne špatně, tak za to nemůže (chyba je na jeho rádcích); prosba panovníka, aby to dal do pořádku a vypořádal se se všemi zlořády ve svém státě; další požadavky odmítl a rozpustil parlament

• vláda bez parlamentu (1629 – 1640) – klasický absolutistický parlament; angličané měli pod kůží určité zvyklosti, Karel I. Si nedovolil vypsat nové daně bez parlamentu (už to bylo určené jako právo parlamentu); jeho úředníci pátrali v záznamech, našli nějako starou daň, tak ji zas vybírali; námořní daň se začala vybírat na celém území;

Počátek revoluce 1640 – 1649

• krátký parlament – 14 dní; panovník je potřeboval, oni chtěli, aby podepsal vše, co po něm původně chtěli, odmítl a rozpustil je

• dlouhý parlament – 1649 – 1653; celá řada požadavků po panovníkovi, chtěli potrestat viníky předchozího období (panovníkovi úředníci)

• Velká remonstrace – parlament chtěl postavit před soud Lauda a Strafforda - rádcové (panovník jim zajistil předtím osobní bezpečnost)

• poprava lorda Strafforda a arcibiskupa Lauda

• občanská válka – vojska naverbovaná panovníkem X vojska naverbovaná parlamentem (do roku 1645); Anglie byla zvyklá válčit na moři, na souši jí to moc nešlo (armády měly problém na sebe vůbec natrefit);

• Oliver Cromwell – vydal „Zákon o vzdání se“ – přikazoval všem členům parlamentu, kteří veleli vojákům, aby se vzdali svých funkcí a věnovali se činnosti parlamentu (všichni kromě Olivera Cromwella); potom tam dosadil vojáky, kteří se osvědčili v boji -> vítězství parlamentu; poté vyvstaly různé skupiny

  • Presbyteriáni (vysocí šlechtici z parlamentu)

  • Independenti (Oliver Cromwell, podpora v armádě, měšťané,) – Oliver Cromwell se s levicí vypořádal

  • lewelleři (nižší střední, chtěli rovnost všech)

  • diggeři (kopáči, zabírali půdu a začali na ní hospodařit) – dožadovali se půdy, kterou neměli, odkazovali se na historii

  • roajalisté – nevraživost mezi vítězi podpořila poražené; reálné obavy o znovunastoupení krále