Anglie

Systém státních orgánů

• Centrální

  • Vládní soustava – král, jeho rada a parlament (král měl pořád jisté pravomoci – jmenovat do sněmovny lordů, rozpouštět dolní sněmovnu etc.); nic z toho však prakticky nemohl využívat podle vlastního uvážení (ke všemu byl potřeba ministerský souhlas); král se nemůže mýlit – není zodpovědný za pochybení vlády (vina padá na rádce)

  • 1771 – každý ministr odpovídá parlamentu samostatně

  • Trend oslabení moci panovníka pokračoval

  • Cabinet – úzký kruh králových rádců (většinu představovali whighové – jedna z původních politických stran; druhou byli Toryové; od konce 17. Století); předsedal mu Prime minister (původně předsedal panovník); král nakonec neměl ani přístup na jejich jednání; kabinet se opírá o většinu v Dolní sněmovně, a pozbude – li ji, odchází

  • Zanikla individuální odpovědnost ministrů, vznikla solidární odpovědnost kabinetu vůči parlamentu

  • Parlament získal širokou pravomoc (,,anglický parlament může všechno, kromě proměny muže v ženu a ženy v muže’’)

  • Král se stává arbitrem mezi vládou a parlamentem

  • Volební právo do dolní sněmovny bylo určené podle majetku; volební období bylo 7 let

  • 1832 – volební právo mají vlastníci pozemků, pachtýři; ve městech potom vlastníci a nájemníci městských domů

  • vzrostl význam funkce premiéra; vláda byla sestavená z vůdců většiny v Dolní sněmovně

  • The sovereign rules but does not govern (,,král kraluje, ale nevládne’’)

  • Z whighů se stává liberální strana (spojení s buržoazií); z troyů se stali konzervativci (odpor ke změnám)

  • 1906 – vznik Dělnické strany – Labour Party (rozvoj průmyslu zapříčinil vznik dělnické třídy); Dělnictvo se sdružovalo v nepolitických odborech – Trade Unions -> celostátní Trade Union Congress; poté se vyvinula dělnická strana

  • 1893 – vznikla Independet Labour Party (Nezávislá strana práce)

  • 1920 – vznikla Komunistická strana – britští socialisté, vzorem SSSR

  • Zrušeno několik úřadů ministerstva financí, zjednodušena admiralita

  • Státní sekretariát pro vnitřní záležitosti (ministerstvo vnitra) získalo větší pravomoci

  • Hlavní správa obchodu (ministerstvo obchodu), správa lidové osvěty (kultura), správa ochrany zdraví (zdravotnictví), ministerstvo války, ministerstvo práce,

  • Ke konci 19. Stol. nárůst úkolů státní správy

  • Vznikly Výbor pro obranu kolonií a Výbor říšské obrany

  • 1867 – Disraeliho reforma dovolila volit dělnictvu ve městech

  • Omezena zákonodárná iniciativa opozice

  • Sněmovna Lordů (hodně konzervativní) byla brzdou proti přílišné demokracii dolní sněmovny

  • 1911 – zákon o parlamentu; finanční zákony nepotřebují souhlas sněmovny lordů

    • Funkční období parlamentu zkráceno na 5 let

  • Vláda parlamentu je nahrazena vládou kabinetu

  • 1873 – Gladstone prosadil zákon o tajném hlasování