Anglie - OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Anglie
Anglosaská království 5. – 10. století
Všeobecná charakteristika vývoje
Původní obyvatelstvo Keltové – napadáni od ½ 1. tisíciletí germánskými kmeny (Jutové z Dánska, Sasové z Dolního Saska, Anglové z Fríska) – Anglové nejpočetnější = jméno Anglie
Pronikání Anglosasů doprovázel rozpad rodového zřízení a kmenové organizace – vznik prvních politických státních útvarů – ½ 6. st. 7 malých států – Kent, Sussex, Essex, Wessex, East Anglia, Mercia, Northumbria (Keltové zatlačení na jih a severozápad)
Nejvýznamnější Wessex – království západních Sasů – v 1. ½ 9. st. wessexský král Egbert sjednotil anglosaské kmeny – svazek porušen vpády norských a dánských Vikingů
V 9. st. se Vikingové snažili ovládnout celou zemi – zastaveni wessexským králem Alfrédem Velikým – 878 mír ve Wedmore – stanovena hranice „Danelaw“ mezi Alfrédovým územím a územím Dánů a poplatek „danegeld“ pro zajištění pokojného soužití – později vybírán, ale neplacen – na boje s Dány – stal se základem daně z majetku (vybírána až do 17. st.)
Celou zemi si podmanil Dánský král Sven – jeho nástupcem Knut – spojení Anglie a dánské říše = Imperium maris nordici – po jeho smrti se ihned rozpadl
Witan = velká rada svobodných Anglosasů – na trůn dosadila potomka Alfréda, Edvarda Vyznavače – založil Westminsterské opatství
Po Edvardovi králem Harold Godwineson (vládla rodina Godwinů) – proti němu uplatnil nárok normanský vévoda Vilém – 1066 bitva u Hastings – Vilém zvítězil (Harold ještě v bitvě u Stamford Bridge odrážel útok norských Vikingů pár dní před tím)
Systém státních orgánů
Postavení krále nabylo významu po sjednocení Anglosasů
Witan, witanagemont = velká rada – lidové shromáždění, kterého se účastnili jen představitelé (tvořící se) šlechty – volili krále z královské rodiny
Panovníkova družina – jádrem moci ve státě – příslušníci staré rodové šlechty (erols) a ostatní družiníci (gesiths, thengs)
Místní správa – setniny (hundred), vesnické občiny (town) – vyšší jednotky hrabství (shire) v čele s hrabětem (ealdorman) a dalším důležitým úředníkem šerifem = správce hrabství, v přímém osobním vztahu s panovníkem projevoval jeho vůli
Velkostatkáři – pozemková vrchnost – spravovali a soudili své poddané – panovník jim uděloval imunity, výsady (většinou písemně); pozemková držba = bookland X selské občiny = folkland
Právo
Raně feudální anglosaské právo bylo zejména obyčejové
Wergeld = poplatek za zabití osoby – výše odstupňována podle spol. postavení oběti
Ordály jako důkazy před soudy hrabství a setnin
Zákoníky se podobaly barbarským zákoníkům kontinentální Evropy
Book of Laws – Alfrédův zákoník, spojoval Mojžíšovy zákony, kanonické právo a právní obyčeje – hlavní zásada: „co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim“ – za jeho nástupců rozvíjen a doplňován – v 11. st. se normanští panovníci zavázali, že budou tento zákoník pod názvem „The Laws of St. Edward“ dodržovat