Anglie - OPD

Normanská Anglie 11. – 12. století

Všeobecná charakteristika vývoje

• základy lenního systému položeny v době anglosaského feudálního státu

• rozmach feudálních vztahů po dobytí Anglie Normany – stalo se nástrojem ovládnutí celé země (museli organizovat dobyté území) – nenastala feudální roztříštěnost, nýbrž silná panovnická moc potřebovala ovládnout dobyté obyvatelstvo

• Vilém I. Dobyvatel

  • právem okupace si přisvojil veškerou anglickou půdu, udělal z ní své vlastnictví (asi čtvrtinu si nechal, zbytek rozdělil mezi normanskou šlechtu a duchovenstvo) - ostatní subjekty měly pouze dědičné, věcné a užívací práva k půdě, kterou dostaly od krále

• svobodná držba (free tenure)

  • podobala se kontinentálním lénům

  • přímí vazalové (tenants in chief) postupovali svou držbu dalším vazalům/pachtýřům (svobodným i nesvobodným) – ti byli vázáni vojenskou povinností přímo ke králi – vojenskou službou 40 dní v roce i peněžitými poplatky (neplatila zásada „vazal mého vazala není mým vazalem“)

  • Vilém záměrně uděloval vazalům malá léna v různých částech státu, aby nevznikaly velké celky vlastněné jednotlivcem

• Kniha posledního soudu = Domesday Book (1086)

  • silný projev panovnické moci

  • cílem zajistit daňovou schopnost země, získat přehled o rozdělení pozemkové držby

  • sepsán popis pozemkového majetku téměř v celé Anglii

  • zjišťování cen statků k roku 1066 a 1086, počet osob různých společenských skupin, počet usedlostí a majitelů potahů, počet a cena mlýnů, lesů, luk, rybníků,…

  • manors = dvorce, svobodní poddaní = freemen, polosvobodní poddaní = socmen, poddaní rolníci = villeins, chalupníci = cotters domkaři = bordars

• Jindřich II. Plantagenet

  • zdědil rozsáhlé oblasti ve Francii (Anjou, Maine) a další získal sňatkem s Eleonorou Akvitánskou (Gaskoňsko, Limousinsko, Périgord) – byl nejmocnějším leníkem francouzského krále (byl i mocnější než on)

  • vojenská reforma

    • vojenská povinnost leníků (knight’s service) tvořila základ moci feudálního státu, ale ozbrojené oddíly velkých feudálů složené z jejich vazalů byly spíše nástrojem jejich osobní moci – proto normanští králové povolávali do zbraně i svobodné drobné držitele půdy

    • standardizoval množství a druh okamžitě použitelné výzbroje jednotlivého muže podle velikosti jeho nemovitého majetku

    • stanovil tzv. štítovné (scutage) – poplatek na vykoupení se z vojenské povinnosti – využíval jej na postavení vojska z placených bojovníků, aby nemusel využívat nespolehlivé oddíly zemské/lenní hotovosti

  • Claredonské konstituce (1164)

    • pokus o podrobení církve panovnické moci schvalováním jmenovaných biskupů, omezením církevní jurisdikce ohledně trestných činů duchovních osob i civilních sporů

    • ostrý konflikt s biskupem T. Becketem – panovník ustoupil – odvolal ta ustanovení, které se týkala příslušnosti královských soudů pro vyslýchání a trestání duchovních