Anglie - OPD

Poroty

• 2 části řízení – velká porota posoudila odůvodněnost případu – pokud byl odůvodněn, pokračoval před malou porotou

• Grand Jury/Assize = velká porota

  • stanovena r. 1179 zákonem Jindřicha II.

  • 12 – 23 porotců

  • svolána šerifem pro řešení případů všech osob zatčených a uvězněných na základě podezření z trestného činu v daném hrabství čekajících na soud

  • měla vyšetřit a rozhodnout, zda důkazy svědčí tomu, že byl spáchán protiprávní čin a případ má být předložen královskému soudu

  • kladným rozsudkem vydala „skutečnou či pravou“ písemnou žalobu (true bill), sestavila malou porotu a zahájila soudní líčení

  • záporným rozsudkem prohlásila No bill/No indictiment – žádná žaloba/žádné obvinění – věc skončila

  • writ o velké porotě = Writ of the Grand Assize – Právní dějiny, str. 402

• Petty Jury = malá porota (obecná porota)

  • maximálně 12 můžu

  • rozhodovala společně s cestujícím soudcem, resp. soudcem sídlícím ve Westminsteru v druhé etapě řízení

  • vyslechla obě strany, viděla důkazy a rozhodla po poučení soudcem skutkovou otázku – na tomto podkladě rozhodl soudce o právní otázce

*) soud koronera (Court of Coroner) – soud „of record“ – vyšetřoval příčiny úmrtí ve vězení nebo nepřirozenou smrt (násilná, nenadálá) – fungoval podobně jako poroty

• poroty civilního práva

  • porota zřízená Jindřichem II. pro řízení o znovunabytí držby

  • poroty totožné s writy – otevíraly soudní řízení – byly jmenovány podle writů (o novém odnětí protiprávně získané držby, o konečné prezentaci – o definitivním jmenování, o smrti předka, zda je pozemek světským lénem nebo držbou církve,…)

Common law

• přestože anglické právo nebylo rozděleno na veřejné a soukromé, dá se říci, že „veřejnoprávní“ zájmy = zájmy koruny posuzovaly královské soudy – postupně si vytvářely pro své rozhodování pravidla – common law = právo obecné (název díky rozšíření po celé Anglii)

• Jindřich II. podporoval rozšíření jurisdikce královských soudů, aby omezil soudní pravomoc šlechty, soudy na tom měly svůj zájem kvůli poplatkům – každý svobodný občan mohl za poplatek předložit svou kauzu královskému soudu – postupně se jurisdikce rozšířila pod fiktivním názorem, že jakákoli záležitost, která potřebuje soudní řešení, se vlastně dotýká koruny

• počet „soukromých“ případů (bez zájmu koruny) řešených podle common law narůstal – také kvůli tomu, že nemuseli podstupovat ordály

Rozvinutý středověký stát, stavovská monarchie 13. – 14. století

Všeobecná charakteristika vývoje

• rozvoj městské ekonomiky – města střediskem řemesla a obchodu – rozvoj peněžních vztahů, formování anglického národního trhu, obchodní styky se zahraničím (Francie, Flandry) – nejdůležitějším předmětem vývozu vlna

• Jan Bezzemek – ztratil většinu francouzských držav, díky sporu s papežem se vyhrotili vztahy s anglickými barony – r.1215 na Tři krále mu předložili své požadavky – zamítl je, baroni začali napadat královské hrady, vypověděli králi poslušnost, vstoupili do Londýna

• Články baronů – vysoká šlechta s podporou rytířů je předložila králi nucenému vyjednávat – základ Velké listiny svobod