Anglie - OPD

Magna charta libertatum

• opatřena královskou pečetí 19. 6. 1215

• jeden ze základních kamenů anglického ústavního systému – v 19. st. byla prohlášena za počátek britské parlamentní demokracie, ve skutečnosti však baroni původně chtěli jen výsady, kterými si chtěli zajistit rozhodující postavení ve státě

• obsah

  • požadavek jednotné míry a váhy

  • svobodný vstup kupců do Anglie

  • potvrzena dosavadní práva měst (krom samostatných výsad Londýna)

  • vymanění vrchnostenské soudní pravomoci baronů z dosahu královských soudů

  • baroni souzeni výlučně soudem sestaveným z osob jim společensky rovným

  • panovník nemá sáhnout na svobodu, život nebo majetek barona bez soudu – později v něm spatřován začátek vývoje k ústavním svobodám

  • královský soud má mít sídlo ve Westminsteru a nemá krále doprovázet na cestách – k oslabení vlivu panovníka na výkon soudnictví

  • štítovné a jiné poplatky ukládané panovníkem měly být vázány na souhlas rady baronů – viděn základ finanční pravomoci parlamentu

  • výbor 25 baronů měl bdít nad dodržováním Charty – kdyby došlo k jejímu porušení, měl vystoupit proti panovníkovi i cestou branného odporu – východisko ústavních práv parlamentní vlády

• preferovala vyšší šlechtu = barony – rytířům, kteří svá léna přijali od přímých leníků krále jen přinesla záruku, že od nich není přípustné požadovat více služeb/poplatků než dosud

• boje panovníka a vyšší šlechty se vyostřili za Jindřicha III. – změny vedoucí k proměně státního aparátu anglické stavovské monarchie

• Oxfordské provize

  • Simon z Montfortu – vedoucí opozice baronů proti králi – svolal v r. 1258 velkou radu (Great Council) – vzešel z ní 27členný výbor baronů nazvaný parlament – sestavili Oxfordské provize

  • požadavky na kontrolu panovnické moci zástupci baronů = 15ti členná rada baronů měla dávat souhlas k panovnickým činnostem a být oprávněna jmenovat všechny vyšší úředníky v Anglii; výbor 24 baronů měl kontrolovat státní finance

• Westminsterské provize (1259)

  • posílení moci nevyšší šlechty narazilo na nesouhlas menších feudálů a rytířů – vytvořili samostatnou složku stavovské opozice

  • provize směřovaly proti zvýšené moci baronů ve správě a soudnictví

  • v zájmu jednoty opozice vůči králi byly akceptovány

• občanská válka 1263 – 1265

  • král X baronská opozice

  • v bitvě u Lewe král poražen (1264) – jménem zajatého krále svolal Simon z Montfortu reprezentativní těleso považované za první anglický parlament – účastnili se ho i rytíři (po 4 za každé hrabství) a 2 zástupci každého svobodného města/obce

  • základem pro parlament se tak defacto stala velká rada vzešlá z původní Royal Council – parlament v té době označoval pouze shromáždění rady

  • etapa působení 1. parlamentu skončila smrtí Simona v bitvě u Eveshamu (1265) – poražen pozdějším králem Edvardem I. (1272 – 1307)