Anglie - OPD

Pozdější středověký stát, absolutní monarchie a její krize v 15. – 17. st.

Všeobecná charakteristika vývoje

• přechod k absolutní monarchii – vhodné podmínky díky změnám v zemědělství, společenských vztazích, začínající průmysl (manufaktury), rozvoj vnitřního i zahraničního obchodu

• válka růží (1455 – 1485) – nástup Jindřicha VII. Tudorovce – během války se vytvářela nová šlechta = new nobility spojená s obchodem a průmyslem – měla převážně shodné ekonomické i politické zájmy s rodící se buržoazií – projevilo se to v parlamentu = poradním a zákonodárným orgánu krále – panovník vykonával svou moc do jisté míry ovlivňován parlamentem

• pokračovalo ohrazování – vyhánění rolníků z vesnic

• měnová krize – nedostatek drahých kovů, obchod ohrožen, rostly ceny – nárůst žebráků a tuláků – „krvavé zákonodárství“ (16. st.) – kruté zákony proti tulákům a žebrákům (bičování, cejchování, uřezávání uší, při recidivě smrt)

• náboženská reformace Jindřicha VIII. – velký pozemkový majetek římskokatolické církve a její velká politická moc bránily v rozmachu královské moci i hospodářskému rozvoji země – církevní majetek sekularizován ve prospěch královské pokladny, nové šlechty i měšťanů; řízení církve svěřil král Vysoké komisi (High Commission) – současně fungovala jako mimořádný soud pro trestné činy proti náboženství

• parlament – z počátku nepříliš významný, svoláván nepravidelně, zřídka, hlavně kvůli daním – v 16. st. změna – Alžběta I. byla na parlamentu ve finančních otázkách závislá

• buržoazie stavěla ze svých peněz anglickou malou armádu – lodě, které zvítězili proti španělskému „nepřemožitelnému“ loďstvu

• období míru s buržoazií skončilo smrtí Alžběty – vláda přešla do rukou Jakuba I. Stuarta – buržoazie byla na vzestupu – změnily se formy hospodaření – rozvinula se těžba uhlí, soukenická výroba se přesunula na venkov z dosahu cechů, rozšířil se námořní obchod – 1600 Východoindická společnost – buržoazie nechtěla finančně podporovat krále, který chtěl naprostou svrchovanost (parlament byl podle něj jen „shromážděním králových sluhů“)

• časté střety mezi parlamentem a králem – svolával ho a rozpouštěl bezvýsledně – král v konfliktu s částí šlechty a městy (feudální statkáři J a V Anglie měli společné hospodářské zájmy s buržoazií velkých měst X kolem krále stála šlechta, která s městy nespolupracovala)

• Karel I. (1635 – 1649)

  • trvala parlamentní opozice

  • neúspěšné války proti Španělsku a Francii – drahé, parlament odmítl vypisovat nové daně

  • Petition of Right (1628) = Prosba o právo – parlament králi – obsah: bez souhlasu paramentu nelze vypsat daně – neměli by být trestáni ti, kteří odmítli zaplatit daně, které nevypsal, poukazovala na nezákonné uplatňování válečného práva v době míru, četné případy odsouzení poddaných k trestu smrti v rozporu se zákony, protizákonné ubytovávání vojáků a námořníků u civilního ob., Hvězdná komora a Vysoká komise (královské mimořádné soudy) svou činností odporují Magně chartě a měly by být zrušeny, žádný anglický poddaný nesmí být zatčen/uvězněn/zbaven pozemkového majetku bez rozsudku soudu a nikdo nemůže být potrestán, pokud neproběhlo zákonné soudní řízení – král prosbu potvrdil, ale soudy nezrušil – rok na to rozpustil parlament, pozatýkal jeho předáky a prohlásil, že bude vládnout bez parlamentu (až do r. 1640)

  • pokusil se zavést anglikánskou církev ve Skotsku – presbyteriánská většina skotské šlechty a měšťanstva uzavřela r. 1638 Dohodu (Convenant) a r. 1639 zahájila otevřené povstání proti králi – v bojích úspěšní, požadovali odškodné za zastavení postupu do Anglie

  • král svolal v 4/1640 tzv. krátký parlament – potřeboval peníze na odškodné, daně mohl vypsat jen se souhlasem – trval jen 18 dní, odmítl pomoc, byl rozpuštěn

  • 11/1640 dlouhý parlament – trval až do r. 1653 – naléhavě potřeboval peníze – ustupoval a přijal řadu opatření, která oslabila jeho královskou moc

  • Tříletý zákon (1641) – král měl povinnost svolávat parlament nejméně jednou za 3 roky, rozpuštěn mohl být po 50 dnech s jeho souhlasem

  • zákon o zrušení soudní pravomoci duchovenstva (1641) – odejmul anglikánské církvi soudní jurisdikci i právo vykonávat světské úřady

  • Great Remonstration (12/1641) – parlament předložil králi program buržoazie a šlechty na začátku revoluce – navazovala na Petition of Right – výčet zlořádů dvacetileté Karlovy vlády bez parlamentu, opatření k nápravě a požadavky k odstranění feudálních překážek bránících rozvoji obchodu a průmyslu – požadovala likvidaci feudalismu a nahrazení absolutní monarchie monarchií konstituční

  • 1642 opouští Londýn s lordy a některými členy Dolní sněmovny – uchýlili se do Yorku, jednání s parlamentem pokračovala

  • 6/1642 – 19 návrhů – parlament králi – požadoval, aby do jeho pravomoci přešly nejdůležitější státní záležitosti (méně důležité ponechány tajné radě), dotýkal se i obsazování úřadů, otázek výchovy a sňatku královských dětí, náboženství, soudnictví, války – cílem návrhů bylo omezit královskou moc ve prospěch parlamentu – Karel je nepřijal a vyhlásil parlamentu otevřený boj