Anglie - OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
zákon o beztrestnosti a zapomenutí, čili o amnestii – vydal jej společně s parlamentem – vztahoval se na trestné činy spáchané v době od 1. 1. 1637 – 24. 7. 1660 a na všechny krom královrahů a Cromwella, vojákům uhrazen dlužný žold a armáda rozpuštěna
zákon o rytířských držbách – potvrdil ordonanci, byla potvrzena většina přesunů pozemkového majetku – restituce se vztahovala jen na pozemky konfiskované v době revoluce
zákon na ochranu krále a jeho vlády – stíhány trestné činy proti jeho životu, cti, dobrému jménu a k jeho svržení
zákon o domobraně – stanovil svrchovanost koruny nad ozbrojenými silami, jediné vojenské jednotky byly organizovány na místní úrovni – velel jim zástupce koruny v hrabství
Claredonův kodex (1662)
soubor 4 zákonů řešící záležitosti církve anglikánské a dalších protestantských vyznání
umožnil omezenou svobodu vyznání, ale ne náboženskou toleranci
vyloučil presbyteriány z působení v místní správě
Deklarace náboženské snášenlivosti – dvakrát ji král předložil parlamentu, ale nebyla přijata
zákon o služební přísaze – podmínění zastávání jakéhokoli veřejného úřadu/důstojnické hodnosti odmítnutím učení o transsubstanciaci = proměně chleba a vína v tělo a krev Krista – vylučovalo římské katolíky
skutečné vedení státních záležitostí v rukou milců Karla II. = Cabaly – Clifforda, Ashleyho, Buckinghama, Arlingtona, Lauderdalea – podporovali krále v protifrancouzské politice – s tím nesouhlasilo tzv. Country-Party = buržoazie, statkáři, resp. gentry a presbyteriáni – přáteli krále hanlivě označovaní jako „whigové“ = pokrytci, hrabivci X v opozici proti nim Court-Party = vysoká šlechta, landlordi, anglikánské duchovenstvo – „toryové“ = násilníci, lupiči
v novém parlamentu měli většinu whigové – boj o následnictví Karlova bratra Jakuba II. – byl katolík, to se parlamentu nelíbilo (chtěli raději Karlova nemanželského syna, vévodu z Monmouthu) – Karel rozpustil parlament
Jakub II. – katolík, sympatie k monarchii – nepodporován ani novým parlamentem s převahou toryů – v opoziční koalici anglikánská církev proti Jakubovu katolicismu – převrat, Jakub uprchl do Francie – parlament rozhodl, že se vzdal trůnu a místo něj dosadil Viléma III. Oranžského (manžela Jakubovy dcery Marie)
Systém státních orgánů
Centrální
Thomas Cromwell – vytvořil státní službu (1530-1540) – vnitřní politiku státu uskutečňovaly výkonné orgány činné mimo královský dvůr, z části i mimo přímý dosah panovníka
Tudorovci parlament moc nebrali, až za Stuartovců vztahy začaly kolísat
otázka poměru mezi královskými prerogativy a mocí parlamentu
zda královská ordonance = právní normativní akt krále má vyšší právní sílu než statut = právní normativní akt parlamentu/krále+parlamentu
může být akt krále platný a účinný, i když je v rozporu se statutem parlamentu a naopak?
prerogativa krále – vydávat právní normativní akty + právo svolávat i rozpouštět parlament – svolával ho kvůli finanční tísni – když se nescházel často, neměl kdy vydávat statuty
„king can do no wrong“ – k prerogativám krále patřilo i rozhodnout, jestli je názor na protiprávnost nařízení/ordonance vydaného v době, kdy parlament nezasedal
právníci z Dolní sněmovny v čele s E. Cookem zformulovali požadavek, aby zmíněné kolize nerozhodovala koruna, ale soudci – tradice priority judge-made law před statute law – ale vzhledem k tomu, že soudci by se ocitli nad zákonodárcem, bylo to v absolutismu nepřijatelné
právníci v Dolní sněmovně se stáli proti králi, podporovali parlament