Anglie - OPD

Občanská válka

• panovník měl podporu ve šlechtě S a Z Anglie, anglikánské církvi a katolících ve Skotsku a Irsku

• parlament měl podporu velkých feudálů, gentry z V Anglie a měst

• rolnictvo neutrální, vystupovalo pouze proti royalistům = kavalírům a parlamentním kulatohlavcům (Roundheads)

• zpočátku vítězili royalisté – venkovská šlechta měla větší zkušenosti, lepší jízdní oddíly

• 1645 – nařízení o propuštění z úřadů – reforma parlamentní armády – členové parlamentu (kromě Cromwella) se měli vzdát velitelských hodností v armádě – oslabení vlivu parlamentu na armádu, vznik armády nového typu (New Model Army) – zlepšila se složením mužstva, velitelského sboru, organizací, disciplínou, bojovou morálkou – rychle získala převahu a několikrát royalisty porazila

• král prchl do Skotska, ale byl vydán parlamentu – konec první občanské války – presbyteriáni (nejpočetnější v parlamentu) konfiskovali royalistické pozemky – chtěli usmíření s králem, proto usilovali o oslabení moci independentů v parlamentu

• independenti = nezávislí – jádro armády parlamentu – proto je chtěli presbyteriáni rozpustit a poslat do Irska – independentští velitelé = grandi v čele s O. Cromwellem se v 6/1647 dohodli o dalším postupu s představiteli mužstva = rovnostáři = levellery, aby v tom presbyteriánům zabránili

• Karel I. se pokusil využít rozporů v parlamentu a začal další občanskou válku r. 1648

• Cromwell rychle zasáhl, zmocnil se krále a tzv. Prideovou čistkou odstranil z parlamentu protiarmádní živly – zbylá část = kusý parlament (The Rump Parliament), asi 60 independentů chtěla skoncovat s králem a monarchií – král vyjednával se Skoty a presbyteriány, ale Cromwell porazil skotskou armádu u Prestonu – konec 2. občanské války

• král postaven před soud – odsouzen k smrti a 30. 1. 1649 popraven

• 4. 1. 1649 Dolní sněmovna rozhodl, že „zdrojem veškeré spravedlivé moci je lid“ – „Dolní sněmovna je lidem volena, reprezentuje lid a má nejvyšší moc ve státě“ – prakticky vznikla Anglická republika

• Dohoda lidu (Agreement of the People), 1647 – současně se zápasem mezi parlamentem a armádou probíhal i vnitřní boj v armádě mezi independenty a řadovými vojáky, zejména nejradikálnějšími levellery – Dohoda lidu měla být jakási ústava obsahující zásadu rovnosti před zákonem, svobodu obchodu, povinnost svolávat parlament každý rok,… - ani po vyhlášení republiky nebyly požadavky splněny – vyostření – pokus o odpor zlomen, předáci levellerů uvězněni – vítězství independentů

• The Rump Parliament – vedle velitele armády Cromwella měl Rump Parliament moc zákonodárnou a výkonnou – výkonnou přesunul na 32 člennou státní radu – opět konflikt parlamentu s armádou – ta se také snažila realizovat správu v zemi – Cromwell silnější

• 1653 dal rozehnat kusý parlament a nechal sestavit tzv. malý/barebonský parlament – 190 osob, závislý na Cromwellovi – vydával zákonodárné akty (např. povolen civilní sňatek, zavedeny matriky, upravena právní způsobilost duševně nemocných,…) – před rozpuštěním menší část odevzdala svou moc Cromwellovi

• 12/1653 – Instrument of Government – vydán grandy, v podstatě zavedl vojenskou diktaturu – v čele státu lord protektor, státní rada a parlament

• první parlament Cromwell rozpustil, protože chtěl měnit Nástroj vlády, druhý předložil návrh, aby se stal králem – odmítl, ale nechal si udělit doživotní titul lorda protektora s právem jmenovat svého zástupce – ve prospěch lorda protektora oslabena moc státní rady, ale parlamentu narůstala (Cromwell obnovil Horní sněmovnu) – rostla v ní i opozice – Cromwell parlament rozpustil

• Cromwell zemřel r. 1658, protektorem se stal jeho syn Richard – majetní členové parlamentu, generálové v čele s velitelem armády ve Skotsku a stoupenci Stuartovců se rozhodli obnovit monarchii – Richard neměl autoritu v armádě – parlament rozpuštěn na pokyn armádních generálů, Richard uprchl

• 1659 svolán zbytek (49 mužů) kusého parlamentu – zvolena Dolní sněmovna svobodného parlamentu (volbami), Horní sněmovna se sešla z vlastní iniciativy – v 4/1660 přijaly obě prohlášení: „Podle starobylých zákonů tohoto království vládou jsou a mají být král, lordi a obce či města.“ – pozvaly Karla II. Stuarta k návratu na trůn

• Bredská deklarace

  • Karel nemohl zvrátit revoluci – buržoazie značně posílila své postavení – budoucím členům kavalírského parlamentu v deklaraci potvrdil závažné ústupky

  • všechny „bolestivé“ problémy přenechá na starost budoucímu parlamentu – návrat k právu, pořádku a obnova původních institucí státu