Anglie - OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
na přelomu 12. a 13. st. rozvoj výrobních sil – ekonomický růst, změny ve struktuře společnosti – sblížení ekonomických zájmů měst a šlechtických velkostatkářů – privilegovaná města centrem zbožně-peněžních vztahů (Londýn, Hastings, Dover,…) – stala se středisky domácího i zahraničního obchodu před kanál La Manche – vývoz cínu, obilí, sukna, vlny X dovoz soli, vína, hedvábí, koření
vlna – hlavní vývozní artikl – změny v zemědělství, velkostatkáři hospodaří ve vlastní režii a zaměřují se na pastvinářství a produkci vlny – rozšiřování dominikální půdy (i násilné), vyhánění poddaných sedláků z půdy manorů – velkostatkáři začali ohrazovat své pozemky (enclosures) – rostl počet bezzemků – rozvoj trhu námezdních sil potřebných pro feudály a jejich hospodaření
morové epidemie (1/2 14. st.) – na venkově se ztratila ½ pracovní síly – půda zůstávala neobdělaná, přeživší ji zabírali vesměs i neoprávněně; šlechta přišla o většinu poddaných i pachtýřů – další rozšiřování pastvinářství, pro které nepotřebovali tolik lidí, neúměrné zvyšování pracovní zátěže přeživších, velká poptávka po volné námezdní síle (oráči, nádeníci; požadovala vyšší mzdy), někteří baroni zbavili své poddané nevolnictví (zajistit si poslušnost) a pronajímali jim půdu jako svobodným pachtýřům
Statut of Labourers (1351) – stanoveny pevné ceny plošně v celé zemi („čestní soudci práce“ ale soudili spoustu přestupků)
nové rozvrstvení společnosti
stejnou roli jako privilegia šlechty začalo mít i kritérium velikosti majetku – došlo k odstranění stavovské bariéry mezi nižší venkovskou šlechtou a bohatým měšťanstvem
venkovským šlechticem (squire) se mohl stát každý, kdo si zakoupil velkostatkářskou půdu (bez ohledu na rod)
koncem středověku posílena střední a drobná statkářská vrstva = gentry mající blízko k městům, posílena vrstva velkostatkářů
po likvidaci feudálních povinností se ustálilo postavení freeholderů = drobní svobodní držitelé půdy s politickými právy na rozdíl od copyholderů = poddaných – měli povinnost vůči vrchnosti v podobě peněžité renty (blízko právního postavení nájemce)
Systém státních orgánů
Centrální
Common Council of the Realm = obecná rada království
Edvard I. r. 1295 svolal parlament jako vzorový ve stejném složení jako měl r. 1265 – potřeboval peníze na válečná tažení – potvrdil Magnu chartu a prohlásil, že daně se již nebudou vypisovat bez souhlasu parlamentu – „Statut De tallagio non concedendo“ r. 1297 zajistil tuto skutečnost
omezenější pravomoci než v Oxfordských provizích, ale rozšířenější složení (baroni, rytíři, města/obce) – reprezentativnější ráz
rozvoj parlamentu podpořen Stoletou válkou – zvýšená potřeba peněz přiměla korunu, aby jej častěji svolávala