Otázky ke zkoušce

A. PŘED ROKEM 1989

1. Spor o smysl českých dějin

Přibližně 1886 – 1939

Hlavní postavy

• Čeští filosofové: Masaryk, Rádl

• Historikové: Goll, Pekař, Nejedlý

Po ověření falsifikace rukopisů nastala určitá demytologizace a proto se politikové a historikové obrátili k jiné části českých dějin – první strana sporu

Spory mezi jednotlivými programy stran – druhá strana sporu

Někteří už znavení spory à uvažují o tom, jestli má české úsilí vůbec smysl

První fáze sporu (1886 – 1896)

Schauer

• Proč se dívat do minulosti, když má národ myslet na budoucnost a vše co udělá, by mělo být v souladu s plány do budoucna

• Nebyli jsme náhodou celou dobu dějin v těsném spojení se Západem potažmo Německem?

• Boj s Němci by byl nerovný a velmi vyčerpávající (myšleno v rovině inteligence)

  • Jednoho dne by si řekli, že to za to nestojí a jestli by nebylo lepší investovat toto úsilí do obecné kulturní práce v rámci kultury německé

Schauerovy teze byly označeny jako filosofická sebevražda národa

1893: pád Taaffeho vlády à radikalizace mladočechů (Národní strana svobodomyslná)

Otázka: JAK DÁL?

Masaryk

• Snažil se českým dějinám dát reálný základ (v Platónském slova smysl: to ale nevím co je…J); věřil v existenci konečného smyslu a účelu

• Kontinuita přes Husity, Jednotu Bratrskou, Národní Obrození do současnosti (jejich)

• Idea humanity

• Filosof a politik!!!

Josef Kaizl

• Jako první polemizoval s Masarykem

• Zpochybnil především přímou kontinuitu husitství, jednoty a nár.obr.

• Dále kritizoval pojem humanity

  • Masaryk prý mixuje reformační-náboženskou humanitu a obrozenecko-osvícensko-odnáboženštěnou humanitu

V první fázi se historikové (hlavně Goll) neúčastnili à Goll odmítl tzv. prezentismus, kdy se politikové snaží ospravedlnit své konání a současné zájmy a snahy pomocí historie

Druhá fáze: spor o zásluhy a vědeckost (1911–1920)

poté co J. Vančura urazil Golla (popsal ho jako Aristokratického akademika, který přehlíží nejnižší vrstvy) a přechválil Masaryka (pocházel z chudé rodiny, odmala se musel probíjet…) se Gollovi žáci přidali do sporu

Jako první se Golla zastal Krofta

• Seriózně zpochybnil Masaryka a zdůraznil Gollův přínos

Mnohem důrazněji reagoval Pekař à kritika Masaryka, že vše posuzuje jednostranně a dogmaticky

Na Pekaře reagoval Jan Herben, který je sice všechny pozurážel, ale podal pravou podstatu sporu

„…je to spor mezi přísně positivistickou „Gollovskou“ historickou vědou a filosofií či sociologií, která vše generalizuje, dívá se z nadhledu a nedbá tolik na detaily a historické zkušenosti“

Pekařova reakce na Herbena zproblematizovala podstatu Masarykovy teze:

• Ukázal zejména problém kombinace sociologie a prezentismu a nejasnost pojmu humanity

Zdeněk Nejedlý

• Velký přínos sporu

• Popsal jeho historii a pokusil se najít východisko

• Zpochybnil Masarykův názor, že základní hledisko českých dějin je náboženství, z přesvědčivější považuje Pekařův národnostní princip

• Pokusil se přiřknout oprávněnost oběma názorům

  • Masarykův koncept správně filosoficky

  • Koncept Gollovy školy vědecky