Otázky ke zkoušce

• Národně liberální

• Národně katolický

• Sociálně-demokratický

• Agrární

• Národně-sociální

Často se hovoří o rozdílu mezi sloupovou a táborovou stranou. Sloupové strany pomocí různých spolků vytvářely uzavřená sociálně-morální prostředí, určité ideové sociopolitické subkultury. Štěpily společnost distinktivně, aby nedocházelo k prolínání voličů. Rozdíl mezi sloupem a táborem tkví právě v míře sociální, kulturní a myšlenkové integrace příslušníků těchto entit. Nejblíže k této sloupové struktuře má tábor katolický a sociálně-demokratický. Ostatní strany lze považovat spíše za tábory nežli sloupy.

Národně-liberální tábor platil za nejčlenitější a nejrozporuplnější. Vznikl původně z českého národního hnutí v boji proti německé hegemonii. Do druhé poloviny 90. let byl reprezentován stranou staročeskou (konzervativně-liberální) a mladočeskou (která byla radikálnější a vznikla odštěpením od staročechů v roce 1874, radikálně-liberální), později přibyla radikálně pokroková strana (1897), radikálně státoprávní strana (1899), Masarykovou českou stranou lidovou (1900), po roce 1906 známou jako česká strana pokroková (realistická strana) a strana živnostnictva a obchodnictva českoslovanského (1909).

Na Moravě sem patří Stránského lidová strana (1891), moravská pokroková strana (1907), strana živnostnictva českoslovanského (1908) a lidová strana Hynka Bulína (1913).

Všechny tyto strany byly zakotveny v jednom sociomentálním milieu charakteristickém nacionálními prioritami a měšťanským životním stylem. Jejich voliči byla především inteligence, vyšší úřednictvo, svobodná povolání, studenti, podnikatelé, tedy městské střední a vyšší vrstvy, i když na Moravě a ve Slezsku toto vymezení nebylo tak jednoznačné. Český národně-liberální tábor se vymezoval proti všem německým stranám, sociální demokracii, katolíkům a agrárníkům.

Německý národně-liberální tábor zahrnoval německou liberální stranu (od 1896 Deutsche Fortschrittspartei), dále Deutschnationale Partei (od 1896 Deutsche Volkspartei), dále Alldeutsche Partei (schöneriáni), Freialldeutsche Partei (od 1907 Deutschradikale Partei).

Rovněž pro tyto německé strany se stal společným pojítkem společný postup proti Čechům a nesmiřitelný postoj k něm. sociální demokracii i něm. křesťanským sociálům.

Národně-katolický tábor v Čechách byl rozštěpen do více stran a zmítán neshodami a změnami názvů -( česká křesťansko-sociální strana, národní strana katolická), na Moravě, kde měl český politický katolicismus své těžiště, katolická strana národní (1896) a křesťansko-sociální strana moravsko-slezská (1899) přerostly díky úzké spolupráci v roce 1906 v nejsilnější politickou sílu v zemi. Katolický tábor musel od počátku čelit náporu všech čtyř ostatních táborů a jimi vystupňovaným antiklerikálním náladám ve společnosti a liberálně sekularizačním tendencím (odluka státu a církve, volná škola, rozluka manželství…) Katolický tábor se nejvíce vymezoval proti soc. a nár. demokratům. Na Moravě se dokonce vzájemný antagonismus klerikálních a antiklerikálních sil stal hlavní dělící čárou na politické scéně.