Otázky ke zkoušce

5 státotvorných projektů:

1) Rakušanství – projekt, který měl vytvořit soutěživou politiku, jak budovat multijazykové a multinárodní společenství, spojené institucemi (Habsburský rod, Habsburský dům). Rakouské císařství považováno za nástupce Svaté říše římské národa Německého. Ikonou je Josef II., který chtěl unifikovat císařství –) reformy

- znaky: univerzalismus, racionalismus, monarchie, nedůvěra k liberálním myšlenkám (německé prostředí centrem liberalismu pro Střední Evropu - - - realizace byla nereálná

2) Velkoněmecký projekt – nárok německého živlu na určitý prostor, Německo není námořní velmocí, není kolonie, proto může směřovat na východ a jihovýchod. Liberalismu nelze dosáhnout jinak, než že přednost dostane jedno velké etnikum – Němci. 1848 – Frankfurtský sněm – nabídka na vznik Velkého Německa, malé národy se mají vzdát své identity, získají identitu občanskou. Tento projekt však zamítnut, národy preferovaly národní identitu.

3) Slovanství – na politickou objednávku, počítá se s Ruskem. Měl podporu části politických elit. Polsko – ruské vztahy tento projekt znemožnily, zabránily ruské politicko-mocenské expanzi.

4) Bohemistický projekt – odvozen od tradičního teritoria zemí Koruny české – lokální zemský patriotismus. Neprivilegizování etnika, ale hlásil by se k tradicím prostředí Zemí koruny české. Největší nebezpečí je mezi Čechy a Němci (etnikum, jazyk), je třeba jazyky postavit na stejnou roveň.

5) Český projekt

6) Moravanský projekt

12. Zánik R-U a vznik ČSR

Vývoj v datech:

• Červenec 1915 – Masaryk zahájil zahraniční politickou akci

• únor 1916 – Český zahraniční komitét v Paříži přeměněn na Národní radu československou

• listopad 1916 – oznámeno vytvoření jednotného Českého svazu českých poslanců na říšské radě a Národního výboru jako nadstranické politické autority

• 6. 1. 1918 – přijata Tříkrálová deklarace na shromáždění českých říšských a zemských poslanců – zdůraznila požadavek sebeurčení národů, požadovala spojení českých zemí se Slovenskem

• 30. 5. 1918 – podepsána Pittsburská dohoda, schvalující spojení Čechů a Slováků ve společném státě, se slovenskou vlastní administrativou a sněmem

• 13. 7. 1918 – reorganizace Národního výboru československého, vrcholného orgánu domácí politické reprezentace

• 14. 10. 1918 – ustavena prozatímní československá vláda

• 18. 10. 1918 – Washingtonská deklarace prozatímní československé vlády – prohlášení nezávislosti československého národa

• 28. 10. 1918 – vznik Československé republiky

• 30. 10. 1918 – Martinská deklarace představitelů slovenského politického života o společném státním životě Čechů a Slováků

• 13. 11. 1918 – Národním výborem přijata Prozatímní ústava

Jak to bylo:

• Jeden ze 14 bodů amerického presidenta Woodrowa Wilsona bylo právo na sebeurčení národů habsburské říše

• v čele boje za samostatný stát stál však T. G. Masaryk, Edvard Beneš a M. R. Štefánik, což byla dlouhou dobu jen jedna z alternativ (dlouho ne ta nejpravděpodobnější)

• nemožnost dohody na separátním míru s R-U a nemožnost široké autonomie národů v rámci R-U vedly k záměru rozdělit R-U na jednotlivé státy (cíl Dohody, viz Wilsonův bod)

• od roku 1916 působí v Paříži Masarykem zřízena Národní rady československá, samostatné Československo, byla věc, o kterou se zasadil především Masaryk svým působením v exilu (USA), nikoli samotný lid, tomu stát „spadl“ do klína

• 18. 10. vyhlášena Washingtonská deklarace – v ní Masaryk vyhlásil samostatný Československý stát, (zveřejněna v Paříži), projekt státu jako demokratické parlamentní republiky

• na domácí scéně ustupuje Český svaz pro svou přílišnou loajalitu k říši do pozadí a reprezentantem české domácí politiky se od července 1918 stal Národní výbor, utvořený dle výsledků říšských voleb z r. 1911 (Kramář, Švehla, Klofáč, Soukup, Stříbrný), který byl ve styku s pařížskou Národní radou

• samotný převrat v Praze a českých zemích 28. 10. 1918 byl záležitostí Národního výboru a v něm zúčastněné strany se celou I. republiku pokládají za státotvorné a měly na vývoj československého státu největší vliv

• na Slovensku byla v létě 1918 založena Slovenská národní rada, která 30. 10. 1918 v martinské deklaraci vyhlásila rozchod s Uhry a sjednocení Čechů a Slováků v jednom státě

• T. G. Masarykovi se podařilo spojit právo národů na sebeurčení s vizí demokracie a pokroku, která byla v souladu se záměry dohodových mocností a vytvořit nový demokratický stát v srdci Evropy

• nový stát založen na principech republikánství, sociálního radikalismu, antikatolicismu a odluce církve od státu, čechoslovakismu a československém nacionalismu