Otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Z politologického hlediska je zejména zajímavá měnící se role hlav států v rámci EU. Jestliže má být
totiž funkcí hlavy státu reprezentovat především státní suverenitu, je zřejmé, že v rámci integrující se EU význam této role klesá s tím, jak jednotlivé národní státy postupně přenášejí na nadnárodní úroveň stále více kompetencí.
Prezidenti ČSR a ČR:
T. G. Masaryk 1918 -1935
Dr. Edvard Beneš 1935 -1938
Dr. Emil Hácha 1938 -1945
Dr. Edvard Beneš 1946 - 1948
Klement Gottwald 1948 -1953
Antonín Zápotocký 1953 -1957
Antonín Novotný 1957 -1968
Gen. Ludvík Svoboda 1968 -1975
Gustav Husák 1975 -1989
Václav Havel 1989 -2003
Václav Klaus 2003 - dodnes
Jen to nejdůležitější:
T. G. Masaryk
polobohem, obrovská obliba lidu, doživotní fce
Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele (zákon č. 232/1935 Sb. z. a n., z 21. prosince 1935)
K 80. narozeninám byl přijat tzv. Lex Masaryk obsahující větu: „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát.“
17x byl navržen na Nobelovu cenu míru
Představa státu viz spor o smysl českých dějin
Dr. Edvard Beneš
Masarykovým nástupcem, prezidentem 2. republiky a exilu, vůdce čs. odboje
pomáhal zakládat Společnost národů, 1935 se zasloužil o spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem a s FR
nerozhodný v roce 1948, kdy na nátlak komunistů přijal demisi vlády a ministrů, sestavením nové vlády pověřil K. Gottwalda
v červnu 1948 abdikoval
Dr. Emil Hácha
státním prezidentem Protektorátu, po abdikaci Beneše přijal pod nátlakem okolí fci prezidenta
neutrální, naivní, výhrůžky po atentátu na Heydricha ho zlomily i zdravotně, od té doby jen symbolická a propagandistická fce
zemřel ve vězeňské nemocnici v r. 1945
Václav Havel
poslední prezident ČSR a 1. prezident ČR
hlavní protagonista protikomunistického odporu
režimem vězněn a pronásledován
člen Charty 77
v listopadu 1989 hlavou Občanského fóra – hnutí, které uvedlo do pohybu Sametovou revoluci
17. Vláda a její typy
První republika: 19 vlád
prozatimní, tzv. pařížská, cíl: vyhlášení samostatnosti Československa, 1918, předseda: Masaryk
všenárodní koalice – široká vláda, zastupující různé strany politického spektra, ovšem pouze české národnosti, přehlíženy strany národnostních menšin - 1918-1919, předseda: Kramář
Rudo-zelená koalice – koalice agrárníků a levice – 1919-1920, předseda: Tusar
proběhly volby 1920
Rudo-zelená koalice, 1920, Tusar
Úřednická vláda – vláda nestranických odborníků na překlenovací období do uklidnění situace – 1920-1921. předseda: Černý
Všenárodní koalice – 1921-1922, předseda: Beneš
Všenárodní koalice – 1922-1925, předseda: Švehla
proběhly volby 1925
Všenárodní koalice – 1925-1926, předseda: Švehla
Úřednícká vláda – 1926, předseda: Černý
Panská koalice – středo-pravá koalice, poprvé s účasti německých národnostních stran – 1926-1929 – Švehla
Panská koalice – 1929 – Udržal