Otázky ke zkoušce

Československá národní demokracie (K. Kramář, A Rašín, V. Dyk) vznikla z mladočeského proudu, přes poměrně slabé zastoupení v parlamentu měla značný vliv. Podporovaly ji průmyslové a finanční kruhy a část české nacionalisticky zaměřené inteligence.

Republikánská strana čs. venkova (A. Švehla, M. Hodža, R. Beran, F. Udržal, J. Malypetr) vznikla z agrárního proudu a platila za vůbec nejvlivnější stranu. Zastupovala český venkov, srozuměný se systémem svépomocných družstev, popularitu jí přinesla rozsáhlá pozemková reforma.

Československá strana lidová (J. Šrámek, M. Hruban), která vznikla sjednocením katolického proudu,si mezi katolíky udržovala své stálé voličstvo a patřila mezi 5 mandátově nejsilnějších stran.

Československá strana socialistická (od r. 1926 Čs. strana národně socialistická)( V. Klofáč, E. Beneš, J Stránský, J. Stříbrný). Vznikla sjednocením strany národně-sociální s částí realistů, pokrokářů a anarchokomunistů. Popularitu jí dodávaly čs. obec sokolská a čs. obec legionářská.

Čs. soc.-demokratická strana dělnická (V. Tusar, R. Bechyně, A. Maissner) se stala jako první stranou celostátní po sloučení se slovenskými soc. dem. Až do rozkolu a odštěpení komunistů (1921) byla nejpočetnější stranou.

Komunistická strana Československa (B. Šmeral, K. Gottwald) byla silným asystémovým, nestátotvorným subjektem. Jako jediná v ČSR však dokázala překročit nacionální bariéry.

Čs. živnostensko-obchodnická strana středostavovská (R. Mlčoch, J. V. Najman) původně pidistranu čekal extenzivní růst a postupně se počtem mandátů dotáhla až na ČSND.

Německé strany se vznikem ČSR rázem staly ze stran privilegovaných stranami národnostní menšiny, která navíc nový stát kategoricky odmítala, postupně se některé subjekty staly systémovými.

Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei (L. Czech, W. Jaksch) byla početně nejsilnější,1929-1938 byla součástí vládních koalic.

Bund der Landwirte (F. Spina) spolupracovala s československými republikány, členka panské koalice 1926-1929.

Deutsche christlich-soziale Volkspartei (R. Mayr-Harting) byla také členkou panské koalice 1926-1929.

Deutsche national-sozialistische Arbeiterpartei (R. Jung, H. Krebs) byla stranou asystémovou a v roce 1933 byla její činnost zastavena.

Sudetendeutsche Partei (K. Henlein, K.H. Frank) slučovala stoupence nacionálních stran, jejichž činnost byla v roce 1933 vládou zastavena. Strana v roce 1935 vyhrála volby.

Slovenské strany se vznikem ČSR slovenské strany teprve vznikaly, projevily se i pokusy českých stran pronikat na Slovensko. Sloučení s českým protějškem se podařilo u soc. demokratů a agrárníků, vždy však existovalo slovenské křídlo ve stranách.

Slovenská strana ludová (A. Hlinka, J. Tiso, K. Sidor) byla stranou katolickou, až na účast v panské koalici 1927-1929 stranou asystémovou, požadující slovenskou autonomii.