Otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Založen Nejvyšší kontrolní úřad – kontrola státního hospodaření a výše státního dluhu (odpovědný NS)
* instituce Stálého výboru – rozhoduje o demisi vlády
„V době od rozpuštění některé sněmovny neb od uplynutí jejího volebního období až do opětného sejití sněmoven, dále po dobu, po kterou zasedání jejich jest odročeno neb ukončeno, činí neodkladná opatření, i když by k nim jinak bylo třeba zákona, a koná dozor na moc vládní a výkonnou 24 členný výbor.“
Vydaná opatření mají prozatímní platnost zákona – je nutný podpis prezidenta a schválení obou komor do 2 měsíců od jejich sejití
Volby do NS proběhly v období 1. Československé republiky celkem 4x , a to v dubnu 1920, listopadu 1925, říjnu 1929 a květnu 1935. Během svého čtvrtého volebního období bylo NS rozpuštěno státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava, Emilem Háchou, dne 21. 3. 1939.
Podstatnou úpravu ústavy a s tím souvisejíc í změnu kompetencí parlamentu zapříčinilo přijetí 2 zákonů: ústavní zákon č. 229/1938 Sb. z. a n., o autonomii Slovenské krajiny a ústavní zákon č. 328/1938 Sb. z. a n., o autonomii Podkarpatské Rusi, oba ze dne 22. 11. 1938. Vznikly autonomní zákonodárné orgány těchto zemí – sněmy.
Dalším, mnohem závažnějším krokem se stal ústavní zákon č. 330/1938 Sb., o zmocnění ke změnám ústavní listiny a ústavních zákonů republiky Česko-Slovenské ze dne 15. 12. 1938. Účinností zákona tak de facto skončila parlamentní demokracie na území Česko-Slovenska. NS předalo veškeré své kompetence do rukou prezidenta (Háchy) a vlády. Nepochopitelně se jich vzdalo zcela dobrovolně. Prezident a vláda nyní mohli formou prezidentových dekretů nebo vládními nařízeními se spolupodpisem prezidenta zasahovat i do ústavní listiny. Orgány moci výkonné tak disponovaly pravomocemi moci zákonodárné, byla porušena tripartita státní moci a autonomie legislativy, exekutivy a justice. Předpokládaná platnost tohoto provizoria byla 2 roky.
16. Tradice prezidentství
V parlamentních demokraciích především funkce symbolická
Hlava státu, ztělesnění státní suverenity a státnosti obecně, ceremoniální fce, drží společnost a politiku pohromadě
mít prezidenta není funkční nutností státu
Dříve nebývalá autorita
České prezidentství dosud navazuje na výrazné monarchistické rysy - je neobvyklé, že má prezident sídlo na královském hradě (Praha a Pražský Hrad je kontinuálně nejdéle a nejstarším sídlem hlavy státu/hlavním městem v Evropě, symbolem oslavy 90. let republiky byly korunovační klenoty)
Pozn. hlavy státu: monarcha, prezident, kolektivní/ kolegiální hlava státu (v ČR prezident i za totality! – post prezidenta nebyl nikdy zrušen, v Evropě 12 monarchií - VB, Lucembursko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Španělsko, Monako - knížectví, Lichtenštejnsko - knížectví, Holandsko, Belgie, Andora - knížectví španělský biskup a fr. Prezident, Vatikán - jediná teokratická monarchie v Evropě)