Otázky ke zkoušce

• Prezident:

  • zastupuje stát navenek, přijímá a pověřuje vyslance, sjednává a ratifikuje MZN smlouvy, vypovídá válku, sjednává mír, vrchní velitel branné moci, svolává, odročuje, rozpouští a ukončuje zasedání NS, podává jim zprávu o stavu republiky, podepisuje zákony, může je s připomínkami vrátit, jmenuje/propouští ministry, jmenuje VŠ profesory, soudce, důstojníky a vyšší státní úředníky

  • není odpovědný

  • stíhán jen pro velezradu, po roce 1923 pro zločiny úkladů o republiku a ohrožení její bezpečnosti; trest: ztráta úřadu

  • volen NS na 7 let max. 2x (výjimka pro TGM), pasivní právo 35 let

• Vláda

  • Rozhoduje sborově, odpovědná parlamentu, mohla jí být vyslovena nedůvěra, prezident mohl jmenovat vládu úřednickou (několikrát aplikováno)

    - Jurisdikce

    - Soudy

    - Řádné, mimořádné, rozhodčí → pro civilně-právní věci

    - Občanské trestní soudy, vojenské trestní soudy, popř. soudy výjimečné → pro trestně-právní věci

    - V čele Nejvyšší soud

    - Nejvyšší správní soud

    - Ústavní soud

    - Volební soud

15. Model prvorepublikového parlamentarismu

• Parlamentarismus = synonymum parlamentní demokracie, metoda uskutečňování státní moci, forma vlády, v níž existuje parlament, který hraje podstatnou roli v systému státních orgánů. Rozdělení moci je založeno na demokratických principech.

• Veškerá moc vychází z lidu (čl. 2 Ústavy)

• Parlament je lidem pověřen, aby ho zastupoval

• Parlament = spojení myšlenek suverenity lidu a reprezentace v jeden institut, nevyšší zastupitelský orgán, za dob 1. Republiky = Národní shromáždění

• Na území České republiky se s parlamentem setkáváme až 1861 – Říšský sněm (poradní orgán panovníka)

• 1918-1920 = prozatímní Revoluční Národní shromáždění

14. 10. 1918 byla ustanovena prozatímní čs. Vláda = předsednictvo Národního výboru, výkon zákonodárné i výkonné moci – v čele K. Kramář

28. 10. 1918 * samostatná Československá republika

13. 11. 1918 byla Národním výborem přijata prozatímní ústava (příprava od 5. 11.), zákonodárné moci se chopilo jednokomorové Revoluční Národní shromáždění (1918-1920) namísto NV + zrušení zákonodárných pravomocí zemských sněmů, v RNS chyběli zástupci německých a maďarských stran

1920-1939 dvoukomorové NS republiky Československé

RNS

• rozšířeno na 256 poslanců (kooptace dle výsledků voleb 1911)

• členové jmenováni vedením svých stran = PARTAJNICTVÍ 1. Republiky

• 55 mandátů agrární strana, 53 sociální demokracie, 46 státoprávní demokraté (tj. staročeši, mladočeši, realisté apod.), slovenští poslanci 41 mandátů

• Novelou z 11. 3. 1919 se rozšířil počet křesel na 270 (přibylo 14 Slováků)

• Pravomoci: volba prezidenta, jmenování 17členné vlády a jejího předsedy, vláda NS odpovědná – možnost vládu odvolat nadpoloviční většinou při min. 50% účasti

• Usnášeníschopnost NS již při účasti 1/3 poslanců – k usnesení stačila nadpoloviční většina přítomných

• Ústavní zákon mohl být změněn za 2/3 většiny při přítomnosti min. 2/3 poslanců

• Osobní nedotknutelnost členů NS – imunita (autorem advokát V. Bouček) – poslance nelze stíhat za to, jak v RNS hlasoval

• Indemnita = osobní nedotknutelnost za věci úřední

• Nedá-li sněmovna souhlas se stíháním poslance, je navždy vyloučeno

• Poslanec měl právo nevypovídat o věcech, jež mu byly v rámci NS svěřeny

• Zákon o jednacím řádu RNS z 9. 11. 1918 (advokát dr. L. Winter) - 88§ a 1. svého druhu na našem území

• Návrh zákona směla RNS podat vláda nebo skupina min. 20 poslanců (pořadí řečníků je losováno, střídají se názory pro a proti)

• nikdo nesměl vystoupit k dané problematice víc jak dvakrát, po přednesu 4 řečníků je možno debatu ukončit, zbylí řečníci pak mezi sebou volí generálního řečníka – 1 pro a 1 proti

• každý návrh projednáván při dvojím čtení, po 1. následuje debata a pozměňovací návrhy, po 2. se hlasuje o návrhu jako celku

• zasedání NS je veřejné, pokud si NS 2/3 většinou nerozhodne jinak

• platy poslanců: 1000Kč, mimopražští + 300Kč, předseda NS 2000Kč

• pro poslance bezplatné používání železnicí a lodí, předseda měl navíc k dispozici stálý povoz

• 23. 5. 1919 ústava novelizována (na popud Masaryka pozměněny paragrafy o moci výkonné, hlavně o pravomocech prezidenta)

• NS už nyní nenáleží jmenovat a odvolávat vládu (prezident)

• K opětovnému přijetí zákona (naproti prezidentovu vetu) nutná nadpoloviční účast

• Na úkor NS posíleny pravomoci prezidenta

• * fce náměstka prezidenta, kterého NS má zvolit v případě dlouhodobé nemoci prezidenta (déle než měsíc) – volba náměstka za stejných podmínek jako volba prezidenta, post nikdy nebyl obsazen

• V únoru 1920 připraveno znění nové ústavy (výsledek kompromisem mezi tzv. Pětkou)

• O pozměňovacích zákonech se hlasovalo 155x – ústava schválena 29. 2. 1920 brzo ráno (tvůrcem základní kostry prof. Jiří Hoetzel + A. Švehla, A. Meissner)

• Pasáže o parlamentu inspirovány ústavou francouzské 3. Republiky 1875 -> * dvoukomorové NS (hlava 2)

• RNS započalo svou činnost 14. 11. 1918 a ukončilo ji 15. 4. 1920 – fční období trvalo 17 měsíců, uvedlo 393 zákonů v život (doba vyžadovala činy)